Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová studie zpochybnila tradiční chápání vztahu mezi globálním oteplováním a výparem z oceánů. Vědci z Čínské akademie věd objevil jev příčící se na první pohled zdravému rozumu: navzdory rostoucí teplotě mořské hladiny se výpar z oceánu v posledním desetiletí celosvětově snížil. Vypařování z oceánů má pochopitelně klíčovou roli v koloběhu vody, vytváří více než 85 % vodní páry v atmosféře.
Pozorování od počátku tohoto tisíciletí však ukazovala záhadné zpomalení růstu globálního množství vodní páry, což vědce přimělo znovu prozkoumat, jak vypařování oceánů reaguje na zvyšující se teploty. Autoři nové studie proto analyzovali satelitní údaje o tepelném toku oceánů a vyhodnotili dlouhodobé trendy globálního vypařování oceánů. Jejich zjištění odhalila výrazný posun v trendu během posledních desetiletí.
Výzkum vedl k závěru, že zatímco od roku 1988 do roku 2017 výpar z globálního oceánu rostl (poznámka: i když se růst zpomaloval, viz výše), poté se tento trend dokonce obrátil. Není to důsledek nějaké prudké místní anomálie, podrobnější mapa ukazuje, že výpar poklesl na 2/3 plochy oceánů.
Jako klíčový faktor stojící za tímto jevem vychází ze studie rychlost větru. Ta klesá. Ze změn ve vzorcích atmosférické cirkulace se speciálně zmiňuje tzv. index severní oscilace (Northern Oscillation Index), který nedávno přešel z pozitivní do negativní fáze. Nejspíš půjde o nějaké periodické klimatické oscilace, samozřejmě kdo ví.
„Ačkoli se pokles vypařování oceánů může zdát v kontextu globálního oteplování neintuitivní, poukazuje na složitost klimatického systému Země a složité zpětnovazební mechanismy, které řídí hydrologické procesy na planetě,“ uzavírá průvodní tisková zpráva.
Ning Ma et al, Recent Decline in Global Ocean Evaporation Due To Wind Stilling, Geophysical Research Letters (2025). DOI: 10.1029/2024GL114256
Zdroj: Chinese Academy of Sciences / Phys.org
Poznámka PH: Chápal bych to tak, že kvůli pomalejšímu větru se atmosféra méně promíchává, nad hladinou tedy déle zůstává vzduch relativně nasycený vodní párou atd. I když zase jinde se uvádí, že s rostoucí teplotou a rostoucími rozdíly teplot se má síla větru zvyšovat…?
Nikdo neříká že by se měla síla větru zvyšovat, mají se zvyšovat extrémní situace. Což opravdu bude výsledkem přesyceného teplého vzduchu u hladiny a studeného ve vyšších sférách. Jestliže z nějakého důvodu se tyto vrstvy přestávají promíchávat, tak bude docházet k častějším zlomovým reakcím kdy se místo mírného promíšení začne například tvořit hurikán.
V Bruseli to ovšem vidí zcela jinak. Za všechno může CO2. Ikdyž je to nesmysl, soudruzi v Bruseli na tom trvají. Proto budeme dál stavět FVE na které nám celou zimu nesvítí slunce kvůli inverzím. Budeme dál stavět fofrníky na které nebude foukat vítr. Takže nám zbude buď fosil nebo jádro. Jenže to je pro papaláše nepřijatelné.
No jo, ale pořád jsou soudruzi z Bruselu 100x lepší, než soudruzi z Moskvy, že jo.
Do doby než nastoupila průmyslová revoluce zde bylo taktéž proměnlivé klima, za další, s počátkem průmyslové revoluce se pojí, spousta dalších emisí, kromě plynných, lidstvo emituje kapalné emise, s mnohem výraznějším potenciálem než CO² , Masivní dolní přeprava sebou přináší i masivní úniky ropných látek, které mají tendenci se rozprostřít, do obrovských šířek, jedná se o obří plochu, tenké vrstvy hmoty přes kterou se voda neodpařuje. Podobný efekt používají moudří cestovatelé kteří opouštějí své domovy na delší dobu, dají do každého sifonu lžíci jedlého oleje. Voda se že sifonu neodpařuje a vydrží tam do návratu majitele.
Druhá věc co lidstvo od samotného počátku těží a tím pádem emituje je sůl, přesněji minerální látky ve vodě rozpustné, a právě počátek průmyslové revoluce je také počátek masivnějšího využívání těchto látek a jejich následné emise která vždy končí v oceánu.
Pohyb masy oceánských vod je přímo definováno teplotou a hustotou, tuto hustou lidé intenzivně a dlouhodobě mění. A tím pádem dochází i ke změnám mořských proudů, toto vede k změnám atmosférických jevů, jako hurikány, které svým dynamickým působením vzduchu dmou ocenánskou vodu a vytváří obří vlny známé například z bouře Catrina. Tyto vylny donutí oceánskou vodu vstoupit na pevninu, z které se voda odpaří sůl zůstane, jak vznikali solné pláně?
Některá sůl je pevninská jiná má svůj původ v oceánech, místo abychom se starali o atmosféru, měli bychom se zaměřit na ocenán…ten pokrývá více než 70% povrchu ten je tím kdo určuje teplotu globálního klimatu.
A není to tím, že oceán má nyní pokličku z mikro a nanoplastů? Doporučuji přečíst od str. 49 https://allatra.org/storage/app/media/reports/cs/Nanoplastics_in_the_Biosphere_Report_CS.pdf