Vega patří mezi nejjasnější hvězdy na pozemské obloze. Pokud odmyslíme Slunce, je z hlediska jasnosti na pátém místě. Vegu najdeme ve vzdálenosti 25 světelných let v souhvězdí Lyry. Dobře je pozorovatelná v létě, kdy tvoří společně s hvězdami Deneb a Altair tzv. letní astronomický trojúhelník. Nedávno vyšla studie, která představuje …
více »Antigenní testy pro plošné testování? Jen pokud se často opakují
Stanovit citlivost antigenního testu v režimu, který je blízký scénáři preventivního testování, bylo cílem studie, která proběhla v odběrovém centru FN Motol ve dnech 17.-25. února 2021. Účastnili se jí jen lidé bez příznaků covid-19, kterým byl odebrán stěr z nosohltanu, tzn. standardní nasofaryngeální výtěr pro PCR stanovení a současně …
více »Astrofoto: Mléčná dráha
Mléčná dráha. Prostě známá věc. Vždyť se o ní mluví i v pohádkách. A dokonce i v pověstech a bájích. Známe ji však? Ruku na srdce, kdo ji doopravdy na obloze viděl? A je tam vůbec? Při pohledu nejen z měst, ale již i z vesnic ji opravdu mnohdy nespatříme. A …
více »Opomíjená parazitární nemoc zasahuje až do Evropy
Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka. Jejich …
více »Strieborné nanočastice za využitia lišajníkov získali vedci mletím
Vedci zo Slovenskej akadémie vied a Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach dokázali s využitím mechanochémie syntetizovať za pomoci lišajníkov strieborné nanočastice s antibakteriálnou aktivitou. Prekonali tak problém s nerozpustnosťou metabolitov lišajníkov vo vode, čo bránilo ich použitiu na klasickú syntézu. Ich inovatívny prístup ocenili aj editori prestížneho vedeckého časopisu. …
více »Nová fyzika se nekoná. Struny vs. kvantová gravitace
Standardní model stále platí. Poslední výsledky nejsou překvapením. Supersymetrické částice nebyly pozorovány. /Tento úryvek byl již na Sciencemagu publikován. Kniha nyní vychází v novém vydání, i datum publikace tohoto úuryvku bylo proto změněno na aktuální./ Nejstudovanější alternativou ve výzkumné problematice, o níž pojednává tato kniha, je teorie strun. Většina fyziků, …
více »Kukačka dokáže snést vejce za 4 s
Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …
více »Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let
Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …
více »Objevili nejvzdálenější kvasar s mohutnými rádiovými výtrysky
Nově objevený kvasar s označením P172+18 je natolik vzdálený, že jeho světlu trvalo asi 13 miliard let, než doletělo až k nám. Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové podrobně zkoumali dosud nejvzdálenější známý intenzivní zdroj rádiového záření. Jedná se o takzvaný ‚rádiově hlasitý‘ kvasar – jasný objekt s mohutnými výtrysky vyzařujícími rádiové …
více »Proč se jídlo lepí na pánev
Fenomén suchých skvrn se objevuje např. i v destilačních kolonách nebo při chlazení elektroniky. Někdy se jídlo přilepí i na pánev s nepřilnavým povrchem, přestože člověk použije olej. Odborníci z Ústavu termomechaniky AV ČR odhalili proč. Může za to suchá skvrna v důsledku termokapilárních sil. Čím je olej teplejší, tím rychleji na pánvi suchá …
více »