NGS umožňuje analyzovat celý lidský genom v jediném sekvenčním experimentu nebo analyzovat epigenetické faktory. Bioinformatici z brněnského vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity uspěli ve čtvrté veřejné soutěži na podporu aplikovaného výzkumu TAČR ZÉTA. Multidisciplinární tým vědců vedený řešitelem projektu bioinformatikem Vojtěchem Bystrým vyvíjí počítačovou aplikaci na integraci genomických a transcriptomických …
více »Keckův dalekohled přidal exoplanetu do systému s českou stopou
První planetu u hvězdy Kepler-88 objevil kosmický dalekohled Kepler v rámci své primární mise. Z relativně nízkého čísla systému poznáte, že to bylo nedlouho po začátku pozorování. V dubnu 2013 byla objevena druhá planeta v systému. Opět v datech z Keplera ale tentokrát nešlo o planetu, která vykonává tranzity. Data …
více »Pozdní jarní mrazy škodí zemědělství víc než jiná rizika spojená s podnebím
Teploty pod bodem mrazu na konci jara patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Vědci z České republiky se spolu s dalšími odborníky z 54 institucí po celém světě zabývali unikátním výzkumem, který analyzuje výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a stanovuje strategii odolnosti …
více »Mezinárodní kosmická stanice a globální monitoring blesků
K výbojům TGF dochází na počátku pulsní proudové fáze blesku, která následně vytvoří elfa. Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad …
více »Chaos bez atraktorů a disipativních systémů
Rušivý vliv třetí planety na vzájemné působení Slunce a druhé planety musí být dostatečně malý a za druhé nesmí být oběžné časy obou planet v jednoduchém poměru k sobě. Konec 19. století Slavná pařížská akademie nauk vře bouřlivou diskusí. Právě totiž skončila přednáška pana Henri Poincarého, slovutného matematika, fyzika a …
více »Transkraniální magnetická stimulace může mozku pomoci
Transkraniální magnetická stimulace indukuje v mozku proudy, které zvyšují aktivitu neuronů pod cívkou. V nové neurologické studii brněnské neurovědkyně profesorky Ireny Rektorové a jejích kolegů Ľubomíry Novákové a Martina Gajdoše z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykova univerzita (MU) vědci zjistili, že kognitivní rychlost lze zvýšit manipulací aktivity hlavní kognitivní sítě pomocí …
více »Astrofotografie měsíce: Přelet ISS přes Slunce
Mezinárodní kosmická stanice (ISS) se stala vlastně už běžnou součástí našeho života. Tu a tam nám jako jasná, mnohdy opravdu jasná tečka přelétá v noci nad hlavou. Tyto přelety dokážeme velmi přesně spočítat, dokonce bychom si podle ní mohli téměř řídit i hodinky. Informace o přeletech ISS nalezneme bez problémů na …
více »Potvrzeno. Kyselina polymléčná je vhodným materiálem pro 3D tisk ochranných polomasek
Výzkumníci z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha v souvislosti se současnou pandemií COVID-19 potvrdili, že kyselina polymléčná (PLA) – biodegradovatelný polymer používaný pro 3D tisk – je vhodná pro rychlou a levnou výrobu ochranných polomasek. Při vhodných parametrech tisku tento materiál nepropustí žádné částice aerosolu a jedná se tedy o plně …
více »Výročí: První veřejná pitva v Praze
Jessenius se projevil jako dokonalý znalec anatomie… První veřejná pitva se v Praze konala v prostorách Rečkovy koleje v dnešní ulici Karolíny Světlé, tedy v bezprostřední blízkosti stávající Národní třídy. Od 8. do 12. června roku 1600 zde Jan Jessenius „za velkého shromáždění slavných a učených mužů, vědychtivých a vzdělaných …
více »Adaptace na život bez kyslíku – pomocí symbiontů
Jak se stalo, že někteří nálevníci ztratili geny pro aerobní metabolismus? Nový pohled na evoluci anaerobiózy, tedy života bez kyslíku, přináší článek, který nedávno vyšel v prestižním časopisu Current Biology. Kolektiv autorů, v čele s doktorskou studentkou RNDr. Johanou Rotterovou a jejím školitelem prof. Ivanem Čepičkou z Katedry zoologie PřF UK, pochází z několika …
více »