science

Stonožky umí lovit i pod vodou

Tyto jeskynní druhy vydrží pod vodou velmi dlouhou dobu. Některé druhy stonožek zřejmě značnou část svého života místo na souši aktivně tráví pod vodní hladinou, kde mají zajímavé příležitosti k lovu potravy. Nasvědčuje tomu překvapivé pozorování speleologů, kteří na stonožky druhu Lithobius matulici narazili hluboko v zatopených jeskyních. Svědectví jeskynních …

více »

Výpočetní klastr ECLIPSE propočítal 25 milionů hodin

Hlavním cílem klastru ECLIPSE je studium interakce laserového záření se čtvrtým skupenstvím hmoty, plazmatem. ECLIPSE, vysoce výkonný výpočetní klastr, v současných dnech dosahuje jednoho ze svých významných milníků. Má za sebou totiž přesně 25 miliónů výpočetních hodin. Jako jeden ze zásadních nástrojů teoretického výzkumu pomáhá vědcům z ELI Beamlines s …

více »

Největší pavouk Evropy slíďák tatarský v Zoo Praha

Je 31 milimetrů opravdu rekord? Zoo Praha v neděli slavnostně otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice …

více »

Život před smrtí hvězdy

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak se rozšíří obyvatelná oblast ve fázi rudého obra? Obyvatelná oblast není zrovna ideální termín. Neříká moc o obyvatelnosti a je to velmi zjednodušující pomůcka. Ale pro některé složitější výklady se hodí více než čísla o oslunění a rovnovážné teplotě. Hvězda většinu svého života stráví v hlavní posloupnosti (HP). Během …

více »

Fantastická lingvistika: Logické jazyky a Gulliverovy cesty

V 17. století se vzedmula první velká vlna konstruovaných jazyků. Tentokrát se nejednalo převážně o náboženské, mystické nebo umělecké jazyky, jaké známe z dřívější doby, nýbrž o jazyky filozofické. Tyto jazyky jsou založeny na klasifikaci idejí, některé z nich se dokonce snaží zahrnout všechny encyklopedické informace. Tisíc let užívali učenci …

více »

Největší pohřebiště kultury zvoncových pohárů

Nejstarší zlaté ozdoby v ČR. Pohřby zhruba padesátky mužů, žen i dětí objeveny na Slánsku. Od srpna 2018 do května 2019 proběhl jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na území Čech. Třináctikilometrový řez krajinou před výstavbou silnice I/16 Slaný – Velvary odkryl sídlištní i pohřební nálezy z posledních pěti tisíců let působení člověka. …

více »

Jak vznikají lipidové nanodomény

Lipidy podobného typu se shlukují do dynamických útvarů o rozměrech několika desítek až stovek nanometrů. Vědcům z Heyrovského ústavu se díky unikátní technice podařilo proniknout do nitra buněčných membrán. Heyrovského ústav Akademie věd se může pochlubit další publikací výzkumné práce v prestižním magazínu Journal of Physical Chemistry Letters. Tento významný vědecký …

více »

Genetické příčiny mikrocefalie

Objeveny dvě mutace způsobující mikrocefalii a neurodegenerativní poruchy. Tým Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky AV ČR nově identifikoval dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázal, že způsobují mikrocefalii tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a …

více »

Český Siemens zprovoznil 300kWh bateriové úložiště

Tuzemské aplikační centrum Siemens, které se zaměřuje na řešení pro akumulaci elektrické energie v části střední a východní Evropy, nainstalovalo 300kWh akumulační systém o výkonu až 300 kW. Zařízení, které má především zajistit prodloužení dodávky pitné vody v případě poruchy vnější elektrické sítě v jižním Burgenlandu, si objednala rakouská vodohospodářská …

více »

Množství uhlíku v lesích se může i snížit

Zrychlený růst stromů způsobený oteplováním klimatu se nemusí nutně promítnout do vyššího ukládání uhlíku. To naznačuje studie mezinárodního týmu vědců vedeného prof. Büntgenem, který působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a na Universitě v Cambridge, uveřejněná v časopise Nature Communications. Tým vědců zjistil, že se zvyšující se teplotou stromy rostou …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close