science

Velikost genomu ovlivňuje invazivnost rostlin

Buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu …

více »

Interference tří fotonů, časové krystaly, blesk vytváří v atmosféře radioaktivní izotopy

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Jaké zásadní objevy na poli fyziky přinesl uplynulý rok? Přinášíme souhrn deseti nejdůležitějších prací roku 2017, které do svého žebříčku zařadil časopis Physics World. Pro odborníky z Physics World, ale také pro převážnou většinu vědecké komunity z celého světa, je hlavním fyzikálním výsledkem loňského roku práce, za níž stojí početný …

více »

CESNET a GÉANT představují optický kanál o kapacitě 300 Gb/s

CESNET při historicky prvním uplatnění platformy Waveserver Ai od firmy Ciena ve výzkumné a vzdělávací komunitě propojil vysokokapacitní routery sítě GÉANT pomocí optického kanálu s přenosovou rychlostí 300 Gb/s na jediné vlnové délce. Propojení bylo realizováno jako cizí vlnová délka (Alien Wavelength) přes 530 km sítě CESNET mezi uzly Praha a Vídeň, nasvícené …

více »

Věk lidí i zvířat lze zásadně prodloužit

Cestu k zásadnímu prodloužení života ukazuje proces přeměny diferencované buňky v buňku nádorovou. Průměrný věk zvířat se zásadně liší od několika dnů do stovky let. Antarktická houba Cinachyra Antarctica se dožila 1550 let, škeble Arctica Islandica více než 400 let. Nejdéle žijícím obratlovcem je želva obrovská, která se dožívá více …

více »

Proč včelí královna žije déle než dělnice

K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén v anglické literatuře označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na straně jedné a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé; …

více »

Vlákna z kyseliny hyaluronové

Vědci z Univerzity Pardubice zvláknili kyselinu hyaluronovou. Je základem unikátních krytů ran, které se právě testují. Když se spojí úspěšná česká biotechnologická firma se špičkovými vědci z Univerzity Pardubice, dějí se velké věci. Ze spolupráce dvojice vědeckých pracovníků profesora Radima Hrdiny a docenta Ladislava Burgerta z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti Contipro tak …

více »

Dosažení submolekulárního rozlišení struktury molekul vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Čeští a čínští vědci vyvinuli novou metodu umožňující submolekulární rozlišení vodních klastrů na povrchu soli. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Pekingské university dosáhli významného pokroku při zobrazování molekul vody. Vědci vyvinuli novou metodu umožňující dosáhnout …

více »

120 let Astronomické observatoře v Ondřejově

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav …

více »

Obyvatelné planety u pulsarů?

Život na okraji pekla? V roce 1992 objevil Aleksander Wolszczan první exoplanety na hodně neobvyklém místě – u pulsaru. Pulsar je velmi malý objekt o velikosti několika kilometrů, který velmi rychle rotuje. Jedná se o pozůstatek po výbuchu supernovy, což je natolik dramatická událost, že nelze očekávat, že by to …

více »

Prostorové materiály pro 3D tisk

Vypadají jako pórovité membrány z hodiny přírodopisu. Chytré stavební struktury, jejichž statické, dynamické a izolační vlastnosti lze na míru přizpůsobit, mohou mít lepší vlastnosti než klasické stavební výplně. Vzdušné organické tvary, jež navrhuje tým Jana Podroužka z Fakulty stavební VUT, umožnují při nízké hmotnosti odolat vysokému zatížení, a to bez …

více »