science

Simulace velkého třesku v CERNu

Na největším fyzikálním experimentu všech dob, při kterém evropští vědci v těchto dnech za mimořádné pozornosti světových médií napodobují podmínky v počátcích rozpínání vesmíru, se podílejí i čeští odborníci. Pomocí datových spojení vybudovaných akademickým sdružením CESNET se data z experimentu přenášejí do výpočetního střediska v Praze s minimální časovou prodlevou. …

více »

Mozkové implantáty do roku 2030, kvantové počítače dříve

Víte, kdy se začnou používat umělé mozkové implantáty, kdy se výkon osobního počítače vyrovná lidskému mozku, či kdy se objeví první teleportace? Toto jsou otázky, kterými se běžně zabývá Dave Evans, futurolog společnosti Cisco. Dave Evans předpovídá, jak dnešní trendy v technologii ovlivní náš svět v budoucnosti. Možná se tedy …

více »

Keratin 19 a 8 je špatnou prognózou při nádorech hlavy a krku

Zhoubné nádory hlavy a krku tvoří 5. nejčastější skupinu maligních nádorů člověka. Jejich biologické chování je typické agresivním lokoregionálním šířením, vysokou tendencí k recidivám a častým výskytem mnohočetných nádorů. Celosvětově se incidence dlaždicobuněčných karcinomů hlavy a krku pohybuje okolo 500 000, v České republice je zjištěno zhruba 3000 nových případů …

více »

Mutace v genech pro glutamátový receptor může vyvolat retardaci i autismus

Moderní vědecké metody umožňují postupně objasňovat molekulární podstatu mnohých geneticky podmíněných chorob. To je nezbytnou podmínkou pro racionální hledání případných léků či moderních léčebných postupů, ale také prenatální diagnostiky a preventivní medicíny. V poslední době se daří takto poznávat i příčiny některých neurologických a psychiatrických onemocnění, jejichž patogeneze byla neznámá. …

více »

Nejstarší opevnění Pražského hradu z 9. století

Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha prováděl od ledna záchranný archeologický výzkum při rekonstrukčních pracích v prostorách Informačního střediska v tzv. Středním křídle Pražského hradu. Nejvýznamnějším nálezem je fragment valového opevnění s kamennou plentou z 10. až 11. století a ještě staršího příkopu z 9. století. V souvislosti …

více »

Virus HIV dokáže přežít v DNA hostitele

Retroviry jsou častými původci nádorových a imunitních onemocnění zvířat a člověka. Nejaktuálnějším lidským patogenem z této skupiny je virus HIV, který rozvrací imunitní systém hostitele a vyvolává komplexní onemocnění AIDS. Pacienti ve vyspělých zemích jsou léčeni účinnými virostatiky, často vyvinutými v Akademii věd ČR, která brání množení viru v krvi …

více »

Rychlejší příprava kmenových buněk

Malé RNA, takzvané mikroRNA, jsou důležité negativní regulátory genů. MikroRNA kontrolují aktivitu jiných genů tím, že se specificky váží na konce RNA produkovaných těmito geny a blokují jejich aktivitu (produkci proteinů = bílkovin). Zhruba tisíc různých mikroRNA reguluje až jednu polovinu z necelých 30 000 genů v lidském genomu. Role …

více »

Hydrogel s kmenovými buňkami léčí poraněnou míchu

Vědci pod vedením prof. MUDr. Evy Sykové, DrSc. z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, v. v. i., během čtyřleté studie sledovali potkany s chronickým poraněním míchy. Po pěti týdnech od úrazu provedli u zvířat operaci, při které do poraněné míšní tkáně vložili jako implantát buď samotný hydrogel nebo hydrogel osázený …

více »

Solární článek bez drahých materiálů

Společnost IBM oznámila, že vyvinula solární článek, u kterého je klíčová vrstva pohlcující nejvíce světla, jež je posléze přeměňováno na elektřinu, vyrobena výhradně z běžně dostupných prvků. Tím vytvořila nový světový rekord v účinnosti solárních článků s příslibem výroby více energie při nižších nákladech. Při složení z mědi (Cu), cínu …

více »

Reaktivní věšáky umožňují připojovat k DNA další molekuly

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (tým Doc. Hocka) vyvinuli novou velmi snadnou metodiku připojování různých molekul k DNA (tzv. biokonjugace). Připravili DNA nesoucí velmi reaktivní chemické skupiny, na které lze snadno v jednom kroku připojit jiné molekuly např. pro studium molekulárního mechanismu důležitých biologických procesů nebo …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close