Osiřelý svět může pomoci vysvětlit, jak vznikají planety i hvězdy. Astronomové používající dalekohledy ESO/VLT a Canada-France-Hawaii Telescope identifikovali těleso, které je s největší pravděpodobností planetou cestující vesmírem bez své mateřské hvězdy. Jedná se o dosud nejnadějnějšího kandidáta a zároveň nejbližší objekt tohoto typu. Nachází se pouze asi 100 světelných let …
více »Kmenové buňky a léčba mozkové mrtvice
Výzkum kmenových buněk patří mezi nejnadějnější biomedicínská témata dnešní doby. To ostatně potvrdila svým letošním rozhodnutím i Švédská akademie věd tím, že udělila Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství vědcům, kteří zásadním způsobem přispěli k objasnění vlastností kmenových buněk. Terapie pomocí lidských kmenových buněk představuje světlo na konci tunelu pro …
více »Planeta u Alfa Centauri B
Evropští astronomové objevili planetu o hmotnosti Země, která obíhá v Zemi nejbližším hvězdném systému Alfa Centauri. Jedná se rovněž o nejlehčí planetu, jaká byla dosud objevena u hvězdy podobné Slunci. Planetu se podařilo detekovat pomocí přístroje HARPS, který pracuje ve spojení s dalekohledem o průměru primárního zrcadla 3,6 m na …
více »Objevena nejzuřivější černá díra
Nová pozorování provedená přístroji ESO odhalila kvasar s dosud nejmohutnější ztrátou hmoty. Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili kvasar, ze kterého odtéká hmota přinejmenším pětkrát vyšší rychlostí ve srovnání s kterýmkoliv jiným dosud pozorovaným kvasarem. Kvasary jsou extrémně jasná jádra mladých galaxií, kterým dodává energii mohutná černá díra. Mnohé z nich …
více »Evoluce lidského pohlavního chromozómu X
Biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, společně s americkými a britskými odborníky, zmapovali evoluční historii pohlavního chromozómu X. Podařilo se jim prokázat, že vznikl ze dvou „stavebních bloků“ dědičné informace. Ty byly přítomny již u nejstarších suchozemských obratlovců. Vědci při výzkumu úspěšně využili nového pokusného živočicha, žábu drápatku tropickou. Lidská …
více »Chromozomy typu B jsou záhadou
Kromě normálních chromozómů mají některé organizmy ještě takzvané B chromozómy. Ty byly zatím jen málo prozkoumány. Průkopnická studie teď odhalila, že u žita připomínají genetickou koláž. Počet B chromozómů v buňkách není stálý a pro život svého „majitele“ jsou postradatelné. Jde o jakési černé pasažéry v jeho genetické informaci neboli …
více »Teorie grup, symetrie a kombinatorika
Teorie grup se stala „oficiálním“ jazykem symetrií, třebaže původně s tímto ambiciózním cílem navržena nebyla. Prominentní role, kterou v teorii grup hrají permutace, může vypadat na první pohled docela překvapivě. Zatímco symetrie koneckonců většinou plně vnímáme, permutace naopak vůbec nevypadají jako něco, co by nás v každodenním životě nějak nápadněji …
více »Nejmenší krystal ledu potřebuje 275 molekul vody
Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých vodních částic povede ke kvalitnějším modelům chemických dějů v atmosféře či vývoje klimatu. Výsledky výzkumu týmů …
více »Spinová synchronizace v laboratořích IBM
Výzkumné oddělení IBM dokázalo jako první na světě synchronizovat spin elektronů a nabídnout přímé zobrazení vytvoření perzistentní spinové spirály (persistent spin helix) v polovodiči. Spintronika by mohla vést ke vzniku nové třídy magnetických polovodičů, které by našly využití v energeticky úspornějších elektronických zařízeních. Na výzkumu se IBM podílela s vědci …
více »Ledové nanočástice v atmosféře souvisejí se vznikem ozonové díry
K lepšímu pochopení vzniku ozonových děr, které v rámci komplexních procesů souvisejí s vytvářením polárních stratosférických mraků, přispívají výsledky týmu badatelů z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského (ÚFCH JH) Akademie věd ČR. Nedávno byly publikovány v prestižním mezinárodním odborném měsíčníku The Journal of Chemical Physics. Materiál, jenž se v červenci …
více »