science

Má elektron dipólový moment?

Před dvěma lety byla udělena Nobelova cena za teoretické vysvětlení spontánního narušení symetrie u elementárních částic. Tato teorie mimo jiné objasňuje, proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty. Podle této teorie by měly mít částice jako elektron, neutron atd. elektrický dipólový moment. To je zdánlivě nesmyslné, protože neutron nemá …

více »

Jed z mořských hub pomůže rozmnožování smrků

Českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky se podařil nečekaný objev. Zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Práce může mít v budoucnu velký význam pro komerční množení …

více »

Hvězda 300krát hmotnější než Slunce

Astronomové použili kombinaci přístrojů na dalekohledu ESO/VLT a objevili dosud nejhmotnější známou hvězdu, která v době zrodu vážila třistakrát více, než naše Slunce. Je tedy dvakrát hmotnější, než udává v současnosti přijímaný limit hmotnosti hvězd – 150 Sluncí. Sama existence tohoto monstra – milionkrát zářivějšího než Slunce, které ztrácí materiál …

více »

Prudký jed z mořských hub prospívá rostlinným zárodkům

mořské houby, Twilight Zone Expedition Team, Wikipedia, licence obrázku public domain

Českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky se podařil nečekaný objev. Zjistili, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Práce může mít v budoucnu velký význam pro komerční množení …

více »

Mikrokvasar: Černá díra nafukuje velkou bublinu

Na základě pozorování provedených pozemním teleskopem ESO/VLT a kosmickou rentgenovou observatoří Chandra (NASA) astronomové odhalili dosud nejmohutnější dvojici výtrysků, vyvrhovaných hvězdnou černou dírou. Objekt někdy popisovaný jako mikrokvasar rozfukuje obrovské bubliny horkého plynu, které mají v průměru až 1 000 světelných let. Jsou tedy dvakrát větší a k jejich vytvoření …

více »

U Doks objeveny pozůstatky pralesa ze 14. století

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. dlouhodobě spolupracuje s Botanickým ústavem AV ČR a Jihočeskou Univerzitou na přírodovědném a archeologicko-historickém výzkumu přírodně i kulturně unikátní oblasti Dokeska. V rámci tohoto projektu byly na dně vypuštěného Břehyňského rybníka objeveny plochy pokryté zdaleka nápadnými kořenovými soustavami a spodními částmi kmenů stromů. Jedná …

více »

Asymetrie mezi hmotou a antihmotou

Vědci z mezinárodní kolaborace D0 z Fermiho národní urychlovačové laboratoře provozované americkým ministerstvem pro energetiku (Department of Energy) v pátek 14.5.2010 oznámili, že nalezli důkaz výrazného narušení symetrie mezi hmotou a antihmotou v chování částic obsahujících b kvark, jež přesahuje efekt očekávaný současnou teorii, tzv. Standardním modelem částicové fyziky. Nový …

více »

Češi geneticky patří spíše do středu Evropy než mezi Slovany

Od roku 2006 bylo prováděno výzkumným oddělením laboratoře Genomac genetické mapování otcovských linií v české a moravské mužské populaci. Jednalo se o doposud nejrozsáhlejší mapování v České republice, jehož cílem bylo získat co nejobsáhlejší anonymní soubor mužských genetických profilů. V rámci prezentovaného výzkumu bylo analyzováno téměř 2000 nepříbuzných genetických profilů …

více »

Planety se formují jinak, mohou rotovat i naopak než hvězda

Dnes byl na Národním astronomickém setkání Spojeného království v Glasgow (UK National Astronomy Meeting, RAS, NAM2010) oznámen objev dalších devíti tranzitujících exoplanet. Když astronomové zkombinovali data o nových planetách se staršími, překvapilo je, že 6 exoplanet ze sledovaného vzorku 27 objektů obíhá svou hvězdu v opačném směru vzhledem k její …

více »

Žírné buňky a jejich poškození

Buňky i v tak složitém organismu, jakým je lidské tělo, jsou vystaveny různým atakům. Mezi ně patří například při bakteriální infekci poškození buněčné membrány toxiny. Nejvíce zranitelné jsou buňky, které přichází přímo do kontaktu s vnějším prostředím (kůže, sliznice) a slouží v obraně organismu proti patogenům vnějšího okolí. Poškození plasmatické …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close