science

Evoluce létání: vážky, ptakoještěři, ptáci, netopýři…

Jak živí tvorové začali létat? Zdá se, že odpověď na tuto otázku je i v současnosti o hodně obtížnější než odpověď na otázku, která vedla k napsání této práce – jak vlastně ptáci, netopýři a hmyz létají? Létat mohou jen tvorové, kteří mají křídla. Samotná křídla však k létání nestačí. …

více »

Jak to, že trh neumí ocenit aktiva firmy?

Když jsem studoval na London School of Economics, učili mě, že akciový trh je efektivní. Obecně to znamená, že v cenách firemních akcií jsou zahrnuty všechny významné informace – tedy že firmy mají vždy náležitou hodnotu. Tento smutný fakt se studentům vtloukal do hlav sérií studií, které prokazovaly, že makléři …

více »

Prachový disk čeří tajemné vlny

Na záběrech získaných pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) se astronomům podařilo objevit dosud neznámé struktury v prachovém disku kolem nedaleké hvězdy. Rychle se pohybující vlnové útvary v disku kolem hvězdy AU Microscopii se nepodobají ničemu, co bylo dosud pozorováno nebo předpovězeno. Původ a povaha …

více »

Prales najdete i v Praze na Barrandově

Zkuste projít drsnou divočinou pražských pralesů! Najdete jich tu hned několik desítek… a vlastně to většinou nejsou pralesy, protože jejich stáří bývá do sta let. Vyznačují se však mnohem spontánnějším chováním, prudší dynamikou a obtížnější prostupností než beskydské Mionší či křivoklátský Kohoutov… Pražské pralesy vznikají často mezi domy, na opuštěných …

více »

Nejhmotnější doteková dvojhvězda

Mezinárodnímu týmu astronomů se s pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo objevit nejžhavější a nejhmotnější exemplář dotykové dvojhvězdy, tady takové, kde jsou složky tak blízko k sobě, že se doslova dotýkají navzájem. Hvězdy v tomto mimořádném systému s označením VFTS 352 však směřují k neodvratnému a dramatickému zániku, během kterého buď splynou …

více »

Ozařování rostlin – technologie, která má v ČR tradici

Radioaktivita může mít mnoho využití mimo běžně známé disciplíny, jako je energetika a lékařství. Klíčovou roli hraje také v oblasti potravinářství. V budoucnu by mohlo ozařování rostlin vymýtit hladomor po celém světě. Plodiny, které jsou jen minimálně ozářené, jsou totiž mnohem odolnější. Jedním z průkopníků genetických modifikací byl i Čech …

více »

Býčí skála stále představuje záhadu

V roce 1995 vyšla konečně obsáhlá, téměř čtyřsetstránková kniha velkého formátu Die Býčí skála-Höhle, Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz in Mähren (Býčí skála, jeskynní obětní místo z doby halštatské na Moravě), jejímiž hlavními autory jsou archeologové H. Parzinger, J. Nekvasil a F. E. Barth. V knize jsou však zařazeny i oddíly specialistů …

více »

Lidský mozek a monogamie

Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem mláďat), tak aktivně (jejich zachraňováním a olizováním). Pokud jsou však samcům podány látky, které blokují receptory OXT a AVP, starost o cizí mláďata …

více »

Materiály pro pěstování lidských buněk

Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické připravili nové speciální materiály s upraveným povrchem vhodné jako podklady pro pěstování lidských buněk. V budoucnu by mohly sloužit například při výrobě dočasného krytu kůže, částí cévních protéz či kostních tkání. Na mezioborovém výzkumu z oblasti tkáňového inženýrství, jehož část již chrání český patent, spolupracovali …

více »