Na večerní obloze je nyní možné vyhlížet jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Kometa se v druhé polovině října nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti, při které by ji zkušení pozorovatelé mohli na tmavé obloze daleko od měst slabě spatřit i pouhýma očima. Zcela jistě se ale …

Představte si, že jako otočením knoflíku můžete změnit vlastnosti materiálu tak, aby se choval jako dokonalý vodič, úplný izolátor nebo cosi zajímavého mezi tím, co by nám mohlo pomoci lépe porozumět chování světa na kvantové úrovni. To je podstata nové studie publikované v časopise Physical Review Letters, na které se …

V nové pastvině exmoorských koní u Havraníků se podařilo získat první přímý důkaz výskytu šakala obecného v Podyjí. Fotopast zachytila hned dva jedince, kteří se brzy ráno objevili na okraji lesní světliny. V polovině srpna přinesla fotopast v nové pastvině exmoorských koní u Havraníků překvapivé záběry – hned dva šakaly …

Výtrysk vysokoenergetických částic v centru kvasaru OJ287 potvrdil, co astronomové předpokládali: existenci černé díry. Zváštností OJ287 je přítomnost páru černých děr obíhajících kolem společného těžiště s periodou dvanáct let. Výzkum zahrnoval pozemní i kosmické pozorování, ale také studium archivních fotografií. Přispěli k němu i vědci z Astronomického ústavu AV ČR. …

Drahé lithium-iontové baterie z elektromobilů často končí v odpadu dříve, než je nutné. Doktorandka Kateřina Nováková z Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinula diagnostickou metodu, která dokáže přesněji odhadnout jejich skutečný stav a prodloužit jejich životnost až o 10 %. Na implementaci řešení do praxe získala společně s firmou Kolibrik grant ve …

Poprvé v historii je možné sledovat, jak rostliny v reálném čase aktivují svou obranu proti chorobám, a to díky unikátnímu proteinovému senzoru, který vyvinuly vědecké týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Velké Británie, Německa a Srí Lanky. Objev publikovaný v prestižním časopise Science přináší zcela nový pohled na …

Skrytá pod největší masou ledu na planetě Zemi, ledovcová jezera představují důležitou část ledové struktury Antarktidy, ovlivňují pohyby a stabilitu ledovců a následně ovlivňují stoupající hladinu moří na celém světě. Díky datům nasbíraných během desetiletí evropskou družicí CryoSat mohli výzkumníci identifikovat 85 dříve neznámých jezer, která se nacházejí několik kilometrů …

„Da Vinciho robotický rytíř v brnění dokázal sedět, rozevřít náruč a zase ji zavřít, možná aby nějaký objekt sevřel v náručí. Mohl hýbat hlavou pomocí ohebného krku a dokázal zvednout hledí, snad aby ukázal svůj děsivý výraz,“ píše inženýr robotiky Mark Rosheim. „Vyroben byl ze dřeva, mosazi nebo bronzu a …

Co nám dokáže říct moderní informatika o starověkých tělesech? Na takovou otázku se zaměřil Jan Hartman ve své bakalářské práci věnované barvení platónských a archimédovských těles. Absolvent v ní zkombinoval klasický problém a moderní metody vizualizace, a otevřel tak nové perspektivy v obou oblastech. Představte nám, čemu jste se ve své práci věnoval? Ve své práci …

První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat. Obě populace se tak podle aktuálních výzkumů nelišily pouze geneticky, …