Credit: ČVUT

Beethoven by se divil: Robot z lega hraje „Pro Elišku“

Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz.

Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy si poradí i s náročnějšími díly na velkém klavírním křídle v Zengerově posluchárně.

Autory RHPv2 jsou dva studenti magisterského studia programu Kybernetika a robotika FEL. Martin Šrámek se podílel na návrhu a konstrukci robota a Matěj Štětka řešil softwarovou stránku věci. Dvojice vývojářů stojí již za vznikem Ludvíka, největšího humanoidního robota složeného z více než 30 tisíc dílků lega.

Lego posloužilo jako stavební materiál i v případě RHPv2, který je sestaven z kostiček LEGO-Technic společně s komponenty série LEGO-Mindstorms. „Příprava a sestavování začaly přibližně před rokem a byly několikrát přerušeny kvůli probíhajícím lockdownům a dalším opatřením. Celková práce odpovídá přibližně jednomu měsíci práce našeho dvoučlenného týmu,“ uvádí ke vzniku nového robota Matěj Štětka.

Výběr skladby nebyl náhodný. „Beethoven ji napsal jako jednoduchou skladbu pro dívku, kterou miloval a která nebyla zdatná pianistka. Robot ji tedy také zvládl. Roli sehrála ale také paralela s naším druhým robotem Ludvíkem – jmenovcem van Beethovena a v neposlední řadě také proto, že je to zamilovaná skladba našeho vedoucího Martina Hlinovského,“ vysvětluje Martin Šrámek.

Autoři RHPv2 přiznávají inspiraci robotem, kterého v roce 2018 sestavil student Martin Němec. Jeho následovníci využili jiný druh motorů – menších, s kratší reakční dobou, ale s menším točivým momentem. Robot by tedy měl zvládat dynamičtější skladby. „Tempo skladeb je parametr, který teprve budeme ověřovat, ale mohu říct, že to vypadá nadějně,“ říká Martin Šrámek.
Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Každý z motorů ovládá dva sousedící tóny. Při otočení jedním směrem hraje první tón, při otočení opačným směrem druhý, ale zatím se motor nedokáže otočit oběma směry naráz. Naštěstí se tento problém v mnoha skladbách neprojeví.

„Jakmile to situace umožní a podaří se vyřešit technický problém s připojením robota k pianu, rádi bychom zorganizovali koncert v Zengerově posluchárně na koncertním křídle. Konstrukce pro uchycení robota, která to umožní, je již ve vývoji,“ dodává Ing. Martin Hlinovský, Ph.D., z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT, který oběma studentům poskytuje supervizi.

tisková zpráva Fakulty elektrotechnické ČVUT

První česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

Družice projektu SLAVIA ponesou tzv. hyperspektrální kameru, která je schopná analyzovat složení blízkozemních meteoroidů. Česká …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close