Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …
více »Týden na ITBiz: Nadějná varianta oxidu železa pro sítě 6G
Tesla chce příští rok představit prototyp humanoidního robota. Lidé chatboty stále nemusí, ale chybu jim odpustí snadněji. Nadějná varianta oxidu železa pro sítě 6G Oxid železitý se nejčastěji vyskytuje v podobě minerálu hematitu, existuje ale v celé řadě dalších variant, které se od sebe liší. Modifikace oxidu železitého se označují …
více »Hmotnost černé díry lze odhadnout z jejího apetitu
Černé díry detekujeme nejenom podle jejich gravitačního působení, ale i ze souvisejícího záření. Když černá díra pohlcuje hmotu, okolní materiál se přehřívá. Navíc černá díra mnohdy zkonzumuje pouze část okolního materiálu a zbytek je naopak vyvržen jako výtrysky s často relativistickými rychlostmi. Nová studie ukazuje, že hmota a záření proudící …
více »Jsou kapalné oceány i pod povrchem měsíců Uranu?
Měsíce Uranu byly dosud ve srovnání s Titanem nebo Europou dost na okraji zájmu, částečně z praktických důvodů, protože jsou vzdálenější. Přitom na větších z nich (Miranda, Ariel, Umbriel – ono něco vypovídá asi už to, že mimo přímo zájemců o astronomii jsou tato jména asi celkem neznámá…) by podpovrchový …
více »Nejvíce z DNA denisovanů zbývá na Filipínách
Studie publikovaná v časopisu Current Biology došla k záběru, že etnická skupina filipínských negritů Ayta Magbukon má nejvyšší největší podíl denisovanské krve: podstatně více než obyvatelé horských oblastí Nové Guiney, o nichž se dosud předpokládalo, že mají k denisovanům nejblíž (ještě také původní Australané). Negrité na Filipínách jsou potomky lidí, …
více »Stromy rostou v noci
Stromy vytvářejí svou živou hmotu (sacharidy) fotosyntézou, takže by bylo logické, kdyby jejich růst probíhal během dne – a to i když druhá fáze fotosyntézy už světlo nevyžaduje. Nicméně o vlastním růstu podle nového výzkumu nerozhoduje ani tak samotná dostupnost stavebních látek, ale tlak/aktivita vody, veličina označovaná jako vodní potenciál. …
více »Trojúhelníková singularita má vysvětlit velkou hmotnost protonu
Nad daty z urychlovačů částic se údajně podařilo objevit obecné schéma, podle něhož se částice mohou přeměňovat jedna na druhou, a to výměnou kvarků. Právě to označují autoři nové studie jako trojúhelníková singularita. Tento mechanismus má také poskytovat nový pohled na záhadu, která částicovým fyzikům už dlouho vrtá hlavou: Protony, …
více »Za zvuk stradivárek mohla chemie
Jedinečný zvuk houslí, které vyráběl Antonio Stradivari a další tehdejší slavní výrobci hudebních nástrojů jako Guarneri del Gesu, nebyl primárně dán nějakou jejich speciální řemeslnou zručností, ale tím, jak dřevo chemicky ošetřovali. Několik použitých látek se nyní podařilo poprvé také přímo identifikovat. Joseph Nagyvary, emeritní profesor biochemie na Texas A&M …
více »Nitrid boru předčí grafen
Hexagonální nitrid boru svou strukturou připomíná grafen, některými vlastnostmi se však od něj liší, ba ho i předčí. Tak se nyní ukazuje, že nitrid bóru má ještě větší pevnost v lomu (Poznámka PH: respektive je to tvrdost, křehkost nebo jak se té veličině správně říká? V překladu původní tiskové zprávy …
více »Hlásí zlom: Podařilo se spustit zapálení jaderné fúze
Zapálení (ignition, zážeh) je klíčový proces, který zesiluje energetický výkon jaderné fúze a spouští vlastní řetězovou reakci. Zdá se, že nový experiment poprvé zvládl zapálení v zařízení NIF (National Ignition Facility) v americké Lawrence Livermore National Laboratory, kde se tak podařilo obnovit extrémní teploty a tlaky, které panují v nitru …
více »