S oxidem grafenu se již experimentovalo při odsolování vody, mohl by ale najít využití k oddělování mnohem širšího spektra molekul. Nanofltry z oxidu grafenu by se podle nové studie mohly uplatnit v provozních podmínkách tam, kde selhávají klasické polymerní membrány. Výzkumníci z Georgia Institute of Technology uvádějí, že oxidem grafenu …
více »Kapalné krystaly mají mnohem bohatší symetrie
Kapalné krystaly mohou mít rozmanitější uspořádání a blížit se tím „klasickým“ krystalům pevným. Díky tomu budoucí displeje nebo třeba chytrá okna nabídnou podstatně zajímavější vlastnosti a dokáží se světlem provádět dosud netušené triky. Jak uvádějí výzkumníci z University of Colorado v Boulderu (hlavní autor práce Ivan Smalyukh), autoři studie se …
více »Pohled na vývoj autonomních dronů
Autonomní systémy se postupně stávají součástí našeho každodenního života od robotických vysavačů až po samořiditelné automobily. Vývoj autonomních systémů neobešel ani velmi populární oblast dronů. Tvorba algoritmů pro drony přináší řadu výzev, se kterými se musí jejich autoři vypořádat. Podporu jim poskytují současné simulační a vizualizační nástroje, bez kterých by …
více »Velké finále vesmírného závodu k Marsu
Na vesmírné dálnici mezi planetami Země a Mars je v těchto chvílích neobvykle živo. Startovací okno, které se k Rudé planetě otevřelo v létě loňského roku, využily hned tři státy k vyslání svých vědeckých misí. Vhodná doba ke startu stroje směrem k Marsu přichází pouze jednou za zhruba 26 měsíců a vychází ze vzájemného postavení …
více »Bimeronium: Co všechno přijde po skyrmionech
Skyrmiony se obvykle popisují jako magnetické víry, v rámci nového výzkumu má jít o „stěny nesoucí nenulový celočíselný topologický náboj“. Co to znamená a jaký smyl to má takto říct? Podle autorů nové studie jde o to, že skyrmiony představují příklad topologických spinových textur. Dále se z nich dají odvodit …
více »Červí díra by mohla být vidět jako dva fotonové prstence
Již více jak 85 let se fyzikové domnívají, že ve vesmíru mohou existovat zkratky v zakřiveném prostoročase, tzv. červí díry. Tyto hypotetické spojnice dvou vzdálených míst ve vesmíru byly napříč desetiletími využívány zejména ve vědecko-fantastických uměleckých dílech, především pak v těch ze světa filmové či seriálové tvorby. Nyní je tým …
více »Vědcům se podařil zápis dat do antiferomagnetu – femtosekundovým laserem
Antiferomagnetické součástky umí podobně jako neurony nejen informaci uložit, ale také spočítat, kolik zapisovacích pulzů do neuronu přišlo. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy úspěšně dokončili experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Výsledky výzkumu dnes zveřejnil prestižní …
více »D-Wave nabízí nový kvantový počítač: přes 5 000 qubitů
Kanadská firma D-Wave Systems, dodavatelů reálně používaných kvantových počítačů, uvádí nový systém Advantage 5000+ s více než 5000 qubity. Přístup k hardwaru se řeší pomocí cloudobé služby Leap; ta navíc v podobně hybridní výpočetní služby kombinuje využití klasických a kvantových počítačů pro řešení úloh s až milionem proměnných. Oproti předešlé …
více »Překladač z Matfyzu dohání v kvalitě běžné překladatele
Automatický překladač sice nepatrně pokulhával za lidskými překladateli v hodnocení plynulosti, byl ale v průměru o něco přesnější, pokud jde o obsahovou správnost překladu. Prestižní vědecký časopis Nature Communications publikoval studii realizovanou na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, která představila anglicko-český překladač CUBBITT založený na neuronových sítích, jenž při překladu novinových …
více »Samozřízených aut stačí málo, už to zlepší provoz
Než silnice ovládnou samořízená auta, nastane kdovíjak dlouhé přechodné období, v němž budou oba typy vozidel existovat vedle sebe (nehledě na auta s různou mírou automatizace řízení). Řada studií počítá s tím, že v první fázi s minimem autonomních aut nebude patrný žádný pokrok, nebo by dokonce efektivita provozu mohla …
více »