Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (FBMI), konkrétně její vědci Dr. Ondřej Fišer, Ing. Tomáš Pokorný a doc. David Vrba z výzkumného týmu Bioelektromagnetizmu, spolupracují s lékaři z Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a Karlovarské krajské nemocnice na zvýšení úspěšnosti a bezpečnosti katetrizačního uzávěru ouška levé …
více »Růst výdajů na výzkum a vývoj zpomalil
Výdaje na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2020 rekordních 113,4 miliard korun, výrazně se však zpomalilo tempo jejich růstu. Nárůst počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji se téměř zastavil. Po roce 2016 se v Česku výrazně zvyšovaly výdaje na výzkum a vývoj. Každoročně rostly v průměru o více než …
více »Mapování genomu kůrovce
Vědci úspěšně zmapovali celý genom lýkožrouta smrkového, Ips typographus, který během jednoho roku dokáže zničit v Evropě a Asii více než 100 milionů metrů krychlových smrkového lesa. Znalost genomu otevírá cestu novému výzkumu tohoto významného škůdce, a je základem pro hledání nových metod jeho účinné kontroly. Mezi členy výzkumného týmu …
více »Nanostruktury DNA jako nové nosiče pro subcelulární cílení
Při vystavení DNA nanostruktur biologickým kapalinám dojde k jejich pokrytí proteinovým obalem. Cílené doručování léčiv je předmětem zájmu vědců z celého světa. K této problematice nyní výrazně přispěli i vědci z Laboratoře biofyziky pod vedením Olega Lunova. Ti se zabývali biologickými vlastnostmi a účinností transportu látek do buněk s pomocí …
více »Projekt Pro chmel má optimalizovat zavlažování
Plánem je software, který bude za pomoci umělé inteligence umět sesbíraná data vyhodnotit tak, aby pěstitelům poradil, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat. Změny klimatu, výkyvy počasí a zejména nepředvídatelné srážky v posledních letech výrazně ovlivňují pěstování českého chmele. Řešení přináší nový projekt PRO CHMEL. Ten propojil …
více »Jak se mikrořasám daří ve stratosféře
Až na samotné hranici vesmíru testovali vědci z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně mikrořasy a bakterie. Svůj výzkum využijí například v kosmickém průmyslu. Díky právě provedeným testům budou mimo jiné sledovat, jakým způsobem ovlivní extrémní podmínky životaschopnost mikrořas a jejich rozmnožování. Do stratosféry vyslali začátkem října ve …
více »2D grafenová kyselina pomáhá odhalit pančované hovězí
Cena hovězího masa je vysoká a lze očekávat, že dále poroste. To může svádět k přidávání levnějšího vepřového masa do různých produktů. Spolehlivou, rychlou, levnou a snadno ovladatelnou diagnostickou metodu pro posouzení kvality hovězího masa vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci …
více »Pod Řípem odkryli další mohylu
Další dlouhou mohylu zkoumají archeologové u Vražkova na Podřipsku. Ukrývala dva hroby z pozdní doby kamenné. Unikátní projekt českých vědců zahrnuje vedle archeologického výzkumu i rozsáhlé chemické rozbory půdy. Přináší tak zcela nové informace o téměř 6000 let starých pohřebních stavbách Evropy. Po výzkumu unikátně zachovalé mohyly v nedalekých Dušníkách …
více »Upravovat pitnou vodu bude náročnější
Z dlouhodobého sledování kvality povrchové vody je patrné, že ve vodě vzrůstá množství přírodních organických látek. Ačkoli to svědčí o zlepšování životního prostředí, je to špatná zpráva pro úpravny pitné vody. Vyčistit pitnou vodu od těchto látek totiž bude čím dál tím náročnější a dražší. Hydrobiologové z Biologického centra AV ČR (BC …
více »Prvá slovenská elektronická súčiastka do počítača má dnes 65 rokov
Presne pred 65 rokmi, 15. októbra 1956, vznikla na Slovensku prvá elektronická súčiastka pre počítač. Skonštruoval ju priekopník informatiky a výpočtovej techniky z Laboratória teoretickej a aplikovanej mechaniky Slovenskej akadémie vied Ivan Plander. Názov súčiastky bol Počítací zosilňovač (výpočtovej jednotky analógového počítača) a tvoril základ budúceho prvého analógového počítača. „Zosilňovač …
více »