Norovirus je jednou z nejčastějších příčin akutních střevních onemocnění na světě a každoročně zasáhne stovky milionů lidí. Tento vysoce nakažlivý virus se šíří rychle, zejména tam, kde je vysoká koncentrace osob – například ve školách, nemocnicích nebo na veřejných akcích. Představuje tak významnou příčinu onemocnění přenášených potravou a vodou, a …
více »Nově objevená houba může pomoci v boji s tropickými nemocemi
Účinnost některých gunacinů byla dokonce vyšší než u amfotericinu B. Nečekaný objev hlásí vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V druhu mikroskopické houby, která běžně žije na rostlinách po celém světě, identifikovali zcela nové látky s mimořádným potenciálem. Tyto sloučeniny, pojmenované gunaciny, prokázaly v laboratorních testech silné účinky proti parazitům …
více »V ČR se trvale usadil invazní komár z východní Asie. Je schopen přenášet nejrůznější nemoci
Výsledky monitoringu prováděného vědci ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity v rámci projektu OH SURVECTOR, zaměřeného na surveillance viru západonilské horečky, ukazují, že v Česku se usadil invazní komár japonský (Aedes japonicus) původem z východní Asie. Je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, jako jsou například západonilská horečka, …
více »Olivovníky mohou být v Česku častější
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala …
více »Myší dvojčata nejsou stejná: mikrobiota určuje jejich imunitní tvář
Klíčem k objevu byla jedna z tzv. „zelených myší“ – speciální genetický model, ve kterém lze vidět imunitní orgány pod fluorescenčním mikroskopem. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy z Laboratoře gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzitního lékařského centra v Utrechtu odhalili, že i geneticky téměř identické …
více »Česká inovace v boji s Parkinsonem: Neinvazivní léčba URIS
Česká společnost Stimvia úspěšně dokončila pilotní klinickou studii zaměřenou na použití peroneální elektrické transkutánní neuromodulace (peroneal eTNM®) pomocí přístroje URIS® při léčbě příznaků Parkinsonovy nemoci. Výsledky, které také publikoval prestižní odborný žurnál Clinical Parkinsonism & Related Disorders, potvrzují bezpečnost této neinvazivní léčby a naznačují pozitivní vliv na kvalitu života pacientů …
více »Efekt vysokotukové diety se liší podle pohlaví
Nová studie odhalila významné rozdíly mezi samci a samicemi v regulaci metabolismu tuků a cukrů prostřednictvím enzymu NOX4. Tým Michaely Tencerové z Oddělení molekulární fyziologie kosti FGÚ AV ČR ve spolupráci s laboratoří Siobhana Craige z americké Virginia Tech publikoval v prestižním časopise Redox Biology studii, která přináší nové poznatky …
více »Fosilie Lucy a Selam dorazily z Etiopie do ČR. Budou vystaveny v Národním muzeu
Za přísných bezpečnostních opatření a pod dozorem Útvaru rychlého nasazení Policie ČR přistál odpoledne 15. srpna 2025 na Letišti Václava Havla Praha speciální let Ethiopian Airlines s jedněmi z nejvzácnějších předmětů světového kulturního dědictví. Originální fosilie ikonických předků člověka Lucy a Selam dorazily do Národního muzea. Vystavení těchto vzácných paleoantropologických nálezů …
více »Archeologové našli pod Řípem mohylu pravěké ženy
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska. V těchto dnech zkoumají archeologové z Fakulty …
více »Vědci naprogramovali kmenové buňky, aby začaly tvořit zubní tkáň
Kmenové buňky v podobných projektech bývají vystaveny působení zvnějšku, nyní vědci zasáhli přímo dovnitř genomu. Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu. Porozumět procesům, které stojí za vznikem funkčního organismu, je základním …
více »
Sciencemag.cz
