Z křemenné hmoty vyrůstají tyčovité nanočástice železa, které vytváří krátery na povrchu katalyzátoru. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku …
více »Senzory z FEI VŠB-TUO pomáhají na covidových jednotkách
Vědci z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO vyvinuli bezdrátový senzor monitorující koncentraci kyslíku v ovzduší na covidových jednotkách Fakultní nemocnice Ostrava, kde probíhá léčba kyslíkovou terapií. Při ní ale hrozí nejen výskyt nebezpečné koncentrace kyslíku, ale i nebezpečí požáru nebo výbuchu. Komerčně dostupný bezdrátový senzor pro měření koncentrace kyslíku neexistoval, …
více »Ježci v hlavní roli příběhu o vzniku bakteriální rezistence
Rezistence k antibiotikům je důsledkem evolučních závodů ve zbrojení mezi mikroskopickými houbami a bakteriemi na tělech ježků. Takový závěr vyplývá z nové vědecké studie publikované v prestižním vědeckém časopise Nature. Účastnili se jí i dva čeští vědci, Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity v Praze a Pavel Hulva z …
více »Záhadné záření od černých děr může naznačovat červí díry a paralelní vesmíry
Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch …
více »Orionův krb: ESO zveřejnila nový pohled na mlhovinu Plamínek
Nový záběr z produkce Evropské jižní observatoře ESO zobrazuje část souhvězdí Orion. Oblast na snímku připomíná působivý ohňostroj jako stvořený k oslavě nového roku. Není však třeba se obávat, v tomto známém souhvězdí nic nehoří ani neexploduje. V ohnivých barvách je zde zobrazena mlhovina Plamínek a její okolí na rádiových …
více »Jak rostou kořeny rostlin: vývoj řídí přesná souhra proteinů a hormonů
Rozsáhlá analýza odhalila dva geny pro enzymy zapojené do metabolismu cytokininů. Belgičtí, čeští a britští vědci významně přispěli k pochopení, jak se vyvíjejí cévní svazky v kořenech rostlin. Prokázali, že klíčovou roli v tomto složitém procesu hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. …
více »Astrofoto měsíce: pozůstatek supernovy
Titul Česká astrofotografie měsíce za november 2021 získala snímka „CTB-1 (Abell 85)“, ktorej autorom je Vladimír Nádvorník. Pozostatky po výbuchoch supernov patria medzi obľúbené ciele astrofotografov, ktoré ich fascinujú nielen svojimi tvarmi, ale sú často pre nich aj výzvou na technické vybavenie. Medzi tie najznámejšie patria Riasové hmloviny v Labuti alebo …
více »3D zobrazení prostřednictvím vlákna tenkého jako vlas
Vědcům se podařilo vyvinout nový endoskop, který dokáže 3D zobrazení přes vlákno o průměru lidského vlasu. Přístroj by se v budoucnu dal využít například při monitorování komplexních výrobních procesů, zjednodušení autonomní řízení dopravních prostředků nebo by mohl způsobit revoluci ve zdravotnictví. Stojí za ním mezinárodní vědecký tým, jeho součástí je …
více »Země je v lednu nejblíže ke Slunci
Vesmír nám v týchto dňoch ponúka zaujímavosť. V utorok 4. januára 2022 o 8. hodine ráno, bude Zem v perihéliu, v najbližšom bode svojej dráhy okolo Slnka. Od centrálnej hviezdy našej planetárnej sústavy bude vzdialená len 147 104 100 km. Pritom v lete 5. júla 2022 sa Zem od Slnka …
více »Pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy v roce 2022
Rok 2021 je téměř za námi a jistě vám z něho utkvělo několik vzpomínek na opravdu krásné úkazy na obloze. Viděli jsme částečné zatmění Slunce, meteorický roj Perseidy, četné konjunkce Jupiteru a Saturnu s Měsícem a neposledně také noční svítící oblaky. Rok 2022 bude na úkazy ještě bohatší! Pod nebe …
více »