Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Tradiční hypotézu vědci zpochybnili

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti. Díky analýze největší data báze ptačích hlasů zpochybnili čeští vědci jednu z tradičních hypotéz, která vysvětluje evoluci ptačího zpěvu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Tomáše …

více »

Rostliny vystavené silnému kompetičnímu prostředí mají zdatnější potomky

Pomocí metylací cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů. Rostliny, které zažily silné kompetiční prostředí, jako například existenci v hustém porostu, produkují potomky, kteří jsou úspěšnější v boji o svůj životní prostor. Dokazuje to, že i geneticky totožní jedinci se mohou chovat velmi odlišně díky mezigenerační paměti a toto …

více »

PPF prodala podíl v biotechnologické firmě NBE-Therapeutics

Skupina PPF oznámila podepsání smlouvy o prodeji svého podílu ve společnosti NBE-Therapeutics jedné z největších světových farmaceutických firem Boehringer Ingelheim. Společnost NBE-Therapeutics využívá svoji vlastní patentovanou platformu iADC při vývoji inovativních léčiv pro léčbu pevných nádorů. Platforma ADC umožňuje cílené dodání vysoce účinné chemoterapie do nádoru pomocí protilátek namířených na bílkoviny, …

více »

I běžná infekce může být fatální, když kmenové buňky neposlouchají

Způsob, jakým si buňky mezi sebou vyměňují informace, má zásadní vliv na naši imunitu. Mezinárodní vědecký tým pod vedením Meritxell Alberich-Jordy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR publikoval v časopisu Blood studii, která popisuje, jak mezibuněčná komunikace kostní dřeně mění potenciál kmenových buněk produkovat bílé krvinky, a tedy schopnost organismu …

více »

V Praze žije už stovka bobrů, původem jsou z Bavorska

Populace bobra evropského se na území hlavního města rozrůstá. Vědci odhadují, že aktuálně v Praze žije zhruba 100 jedinců v 17 teritoriích. První výskyt bobra v hlavním městě byl po dlouhých 185 letech potvrzen teprve v roce 2015. Bobři pocházejí původem z Bavorska. „Bobři Prahou nicméně hlavně procházejí a šíří …

více »

Na VUT vyvíjejí novou generaci chladičů na bázi polymerů

Chladičů do automobilů se jen v Evropě vyrobí desítky milionů kusů ročně. Obvykle bývají z kovu, odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně ale už několik let pracují na vývoji zcela nového typu chladiče z dutých polymerních vláken. Prototyp první generace už vyzkoušeli v autě, nový typ výměníku by ale mohl najít uplatnění i v klimatizačních …

více »

Inhibice nukleáz v nádorových buňkách

Nukleázy jsou enzymy, které se podílejí na opravě poškozené DNA. Před dvěma lety uzavřela Masarykova univerzita licenční smlouvu se společností Artios Pharma Ltd. zabývající se vývojem nových způsobů léčby rakoviny. Licenční smlouva tehdy umožnila spolupráci univerzity a tohoto významného investičního partnera při výzkumu zaměřujícího se na inhibici nukleáz patentovanými sloučeninami, …

více »

Q-skóre: univerzální metrika pro měření a porovnání výkonu kvantových systémů

Dnes se nejčastěji výkon kvantového systému uvádí v qubitech. Kvantové bity jsou však volatilní a značně se liší kvalitou (rychlostí, stabilitou, konektivitou atd.) Společnost Atos představuje „Q-skóre“, první univerzální způsob měření výkonu kvantových systémů použitelný u všech programovatelných kvantových procesorů. Q-skóre měří efektivitu kvantového systému při řešení úloh z reálného …

více »

Vzorkování bosonů pro kvantovou nadvládu funguje podle algoritmu z ČVUT

K prokázání takzvané kvantové nadvlády kvantového počítače založeného na fotonech využili čínští vědci řešení výpočtového problému formulovaného na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Konkrétně jde o protokol Gaussova vzorkování bosonů (Gaussian Boson Sampling), se kterým přišel Craig Hamilton a Igor Jex z FJFI a jejich partneři, …

více »

Klimatická změna zlepší podmínky pěstování lanýžů v Česku

Střední Evropa se pro pěstování lanýžů stane díky změně klimatu vhodnější, což lze využít při adaptaci zemědělství i zvýšení rozmanitosti krajiny. Plyne to alespoň z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců uveřejněných v prestižním časopise Scientific Reports. Lanýži, podzemní houby vyhledávané gurmány pro svou chuť a aroma, přinášejí ročně v tradičních pěstitelských …

více »