Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Databáze rozšíření hub napříč kontinenty

Na sestavení databáze pracoval tým třiceti vědců po dobu tří let. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořili za podpory Grantové agentury ČR databázi složení houbových společenstev všech suchozemských oblastí Země. Databáze nazvaná GlobalFungi, o níž informuje aktuální vydání časopisu Scientific Data, nyní obsahuje přes 20 tisíc vzorků a více …

více »

Strojové učení pro vyhledávání v genomu

Genomické oblasti, které kódují malé molekuly RNA, vykazují charakteristické vzorce v jejich sekvenci, sekundární struktuře a evoluční konzervaci. Tým bioinformatiků z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Panagiotisem Alexiou, nedávno vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum s názvem MuStARD. Nástroj využívá moderních metod strojového učení, a to konkrétně populární …

více »

Biorytmy lokomoce řídí muskarinové receptory

Centrální hodiny v hypotalamu a cykly pohybové aktivity. Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Vědci tak přispěli k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění …

více »

České zkameněliny změnily pohled na počátek evoluce zubů

Za evolučně nejstarší byly dlouho považovány čelistní zuby u jedné podskupiny pancířnatých ryb. V prestižním časopise Science právě vychází článek, který popisuje objev zubů u 409 miliónů let starých zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců. Tyto důležité nálezy pochází z jihozápadního okolí Prahy a jsou už více jak století uchovány ve sbírkách Národního muzea. …

více »

Buňky si značkují opravená místa DNA

Chromatinové jizvy jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav. Výsledky publikované tento týden v prestižním časopise …

více »

Astrofoto: rudí skřítci z bouřkových oblaků

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller. Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají. To asi podle nátury. Podle legendy je nalezneme i …

více »

Proč savčí vajíčka obsahují zdánlivě nepotřebné řetězce mikroRNA

Vajíčko svým růstem vypne aktivity mikroRNA v podstatě automaticky. Tým Petra Svobody z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR v novém článku v časopise Nucleic Acid Research popisuje, jak zvětšování objemu vajíčka při jeho růstu ovlivňuje jeho molekulární mechanismy. Během výzkumu se podařilo vyřešit deset let starou otázku, proč ve vajíčku nefungují …

více »

Jak se mitochondrie pohybují na větší vzdálenosti

Adaptorový protein TRAK1 připojuje mitochondrie k mikrotubulům. Mezinárodní tým vedený vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR popisuje mechanismus transportu organel uvnitř buněk. Práce ukazuje, jak může v přeplněném buněčném prostředí efektivně fungovat transport na velké vzdálenosti. Nový objev publikoval minulý týden prestižní mezinárodní časopis Nature Communications. Mitochondrie, organely, které …

více »

Vyvinuli stěrový set k samoodběru vzorků na testování COVID-19

Stěrový set sloužící k samoodběru by mj. snížil by riziko nákazy na zdravotníky… Realizační tým společnosti Riocath Research Institute, a.s., člen skupiny RIOCATH, vyvinul ve spolupráci s Vývojovým centrem Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) unikátní odběrovou sadu, široce využitelnou při diagnostice COVID-19 a dalších infekcí respiračního traktu. …

více »

Mitochondrie nejen dýchají…

Všechny buňky mají schopnost rozeznávat signály ze svého okolí a těm se přizpůsobit. Některé signály nařídí buňce usnout, změnit se, či umřít. Díky studiu těchto signálů lépe rozumíme, co se děje s buňkou, která má hlad, která se mění na rakovinotvornou, či s tou, která dostává novou funkci. Že tyto …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close