V pražských Holešovicích byla 1. února slavnostně otevřena unikátní rychlonabíjecí stanice pro elektromobily, která kombinuje vlastní výrobu elektřiny z 30 střešních fotovoltaických panelů a ukládání energie do vysokokapacitní baterie. Na rohu ulic Za Elektrárnou a U Výstaviště tak vyrostl inovativní „energetický hub“, jehož stavbu pro společnost PRE, a. s. během …
více »Virus klíšťové encefalitidy pod drobnohledem
Česká republika patří mezi země s nejvyšším výskytem viru klíšťové encefalitidy v Evropě, tento virus může u lidí vyvolat infekci vedoucí k trvalému poškození mozku. Vědci z institutu Ceitec Masarykovy univerzity se proto zaměřili na odhalení struktury tohoto viru a způsobu, jakým ho protilátky v lidském těle ničí. Jejich práci nyní zveřejnil prestižní časopis …
více »Nová nízkoteplotní plazmatická technologie pro nanášení nanomateriálů
Mikrovlnný systém je schopný nanášení tenkých vrstev z plynné fáze za přítomnosti nízkoteplotního plazmatu. Špičkový mikrovlnný plazmový systém umožňující za nízkých teplot nanášet vrstvy nanomateriálů na 2D i 3D projekty jsou výsledkem společného výzkumu odborníků české, světově uznávané společnosti SVCS Process Innovation (SVCS PIN) a vědců z Fyzikálního ústavu AV …
více »Nejvýkonnější superpočítač v Německu bude zkoumat fungování lidského mozku
Do německého Forschungszentrum Jülich míří nejvýkonnější superpočítač v Německu od společnosti Atos. Atos, globální lídr v oblasti digitální transformace, podepsal smlouvu o dodávce svého nejnovějšího superpočítače, „BullSequana X1000“, Forschungszentrum Jülich v Německu. Stroj o výpočetním výkonu 12 petaflopů (schopný provádět více než 12 milionů miliard operací za sekundu) bude nejrychlejším …
více »15 let od katastrofy raketoplánu Columbia
Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním přesně před 15 roky, v sobotu 1. února 2003. Tragický problém, který nakonec zapříčinil smrt celé sedmičlenné posádky, včetně prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, však vznikl již o 16 dní dříve, když 81 sekund po startu vědecké mise STS-107 narazil …
více »Nový algoritmus zrychluje určení struktury biomolekul
Výrazný posun a lepší možnosti určování struktury biomolekul, jako jsou bílkoviny či nukleové kyseliny, přináší nový přístup k měření a počítačový algoritmus, který vytvořili Thomas Evangelidis a Kostas Tripsianes z institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Práci o zcela nové možnosti automatizovaného vyhodnocování spekter sledovaných bílkovin metodou nukleární magnetické rezonance, která výrazně šetří čas …
více »Šance na účinnější analgetika proti chronické bolesti
Senzorová doména TRPA1 receptoru přispívá k detekci bolestivých podnětů. Vědci z oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s oddělením fyziky biomolekul Fyzikálního ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zabývají výzkumem receptorů uplatňujících se při vzniku chronické bolesti, jež doprovází řadu závažných onemocnění. Získané poznatky přispějí k lepšímu porozumění …
více »Lovec exoplanet ExTrA provedl první pozorování
Dalekohledy nového národního projektu ExTrA umístěné na observatoři La Silla v Chile provedly svá první pozorování. Úkolem teleskopů ExTrA je pátrat po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků. Inovativní design zařízení přináší mnohem vyšší citlivost ve srovnání s předchozími přehlídkami. Astronomové tak získali účinný nástroj, který jim pomůže při …
více »Stříbro je nadějí pro řešení antibiotické krize
Bakteriální rezistenci k nanočásticím lze údajně zabránit. Vědci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci odhalili unikátní obranný mechanismus bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se již používají v antibakteriální léčbě. Tento mechanismus není podmíněn genetickými změnami bakterií, čímž se výrazně liší od běžných mechanismů rezistence vůči antibiotikům. Výzkumníci současně našli způsob, …
více »Velikost genomu ovlivňuje invazivnost rostlin
Buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu …
více »