Ve srovnání s příbuznými druhy disponuje Pseudomonas rossensis unikátní genetickou výbavou. Kateřina Snopková z Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity si splnila svůj vědecký sen a pojmenovala nový bakteriální druh. Po ostrově, kde má Český antarktický výzkumný program jednu ze svých základen. Zatímco členové letošní antarktické expedice v polárních oblastech …
více »Nová studie odhaluje populační historii největší pastevecké skupiny v Africe
Fulbové jsou pastevci obývající západní oblasti Afriky od Čadského jezera až po pobřeží Atlantiku. Navzdory jejich širokému rozšíření ale zůstával původ této populace nejasný. Tito lidé totiž vedou především kočovný způsob života, který nezanechává mnoho dohledatelných archeologických stop. Mezinárodní tým vědců s výraznou českou účastí proto analyzoval genomická data této …
více »Železité konkrece: Magnetické otisky dávné historie na Zemi i Marsu
V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary …
více »GPS obojky prozrazují detaily rekolonizace střední Evropy vlky
Dvě desítky vlků opatřených GPS obojky poskytly vědcům jedinečný vhled do využívání krajiny tímto vrcholovým predátorem. Článek publikovaný ve vědeckém časopise Wildlife Biology mezinárodním týmem pod vedením zoologů z České zemědělské univerzity v Praze zhodnotil data vlků z několika smeček v šesti oblastech v ČR, Německu, Polsku, Rakousku a Slovensku. …
více »Ostravské superpočítačové centrum se podílí na dodání federativní platformy pro EuroHPC JU
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations je součástí konsorcia vedeného finskou společností CSC-IT, které vyhrálo výběrové řízení na dodávku a provoz federativní platformy pro celoevropský společný podnik EuroHPC (EuroHPC JU). Tato zakázka je zaměřená na bezproblémovou federaci superpočítačových a kvantových systémů EuroHPC a propojené datové infrastruktury. Superpočítače a kvantové počítače celoevropského společného …
více »Na výstavu do Národního muzea zapůjčí slavnou Lucy
Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů. Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě bude od 25. srpna tohoto roku vystaven v úvodním sále …
více »Rostlinní biologové podrobně popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu
DNA chromozomu Y u silenky širolisté, kvetoucí rostliny, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví, rozluštil mezinárodní tým s významnou účastí českých vědců. V aktuálním vydání časopisu Science badatelé popsali vznik a další evoluci chromozomu Y, který je u této rostliny nebývale velký. Identifikovali také možné geny zodpovědné za určení …
více »Vědci objevili možný klíč k původu indoevropských jazyků
Zástupci nově objevené populace z oblasti severního Kavkazu a Dolní Volhy mohli hovořit tzv. indo-anatolštinou – tedy společným předchůdcem chetitštiny i dalších indoevropských jazyků. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i zástupci Ostravské univerzity, odhalil dosud neznámý díl skládanky týkající se původu indoevropských jazyků. Ve vzorcích staré DNA identifikovali novou …
více »V Praze-Dubči objevili pohřebiště z doby stěhování národů
Na dalším zkoumaném úseku plánovaného okruhu v katastru městské části Praha-Dubeč odkryli pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha, pohřebiště z doby stěhování národů: celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v …
více »Vědci vytvořili unikátní genovou databázi, která může pomoci se šlechtěním včel
Výsledky výzkumu zaměřeného na genetickou diverzitu v populaci včely medonosné představili po mnohaleté práci genetici z Agronomické fakulty. Při bádání se zaměřili především na hledání polymorfismů v DNA vhodných k selekci včel podle jejich odolnosti vůči chorobám. Vznikla tak ojedinělá genová databáze. Získaná data by jednou mohla posloužit při šlechtění …
více »