Paraziti se mezi lidmi, psy a volně žijícími primáty přenášejí častěji, než se dosud myslelo. Výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity ukazuje, že v tropických lesích Středoafrické republiky sdílejí lidé a zvířata stejné typy infekcí. Studie publikovaná v časopise Emerging Infectious Diseases obsahuje důležité informace pro …
Read More »Strukturu proteinů odhalili z jediné buňky
Metoda IncelluloED dosahuje rozlišení přibližně 1,9 angstromu, což umožňuje rozlišit jednotlivé atomy v rámci proteinové struktury. Mezinárodní výzkumný tým s výrazným přispěním Dominika Pinkase z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, v. v. i., (IMG) vyvinul metodu, která umožňuje určit strukturu proteinů s téměř atomárním rozlišením z jediného mikroskopického krystalu …
Read More »Cesta k efektivnější buněčné terapii diabetu
Našli kombinace signálů, které výrazně zvyšují podíl žádoucích beta buněk. Tým z Laboratoře molekulární patogenetiky pod vedením Gabriely Pavlínkové z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV se významně podílel na mezinárodním výzkumu, jehož výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature Communications. Studie přináší nové poznatky, které přispívají k vývoji …
Read More »Hantavirus na lodi pravděpodobně pochází z Ohňové země nebo Patagonie
Nebezpečným hantavirem Andes, který se objevil na palubě expediční lodi MV Hondius, se turisté mohli nakazit buď na souostroví Ohňová země nebo v přilehlé oblasti Patagonie, nebo jej mohl na loď zanést Pacient 1 a rozšířit jej mezi svými blízkými kontakty. Vyplývá to z časové osy případů, kterou sestavil virolog …
Read More »Čeští chemici objevili novou cestu k unikátním chirálním látkám
Inovativní způsob „uzamknutí“ konformace molekul. Výzkumný tým z Katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, pod vedením Jana Veselého a Vojtěcha Dočekala, vyvinul jednoduchou a vysoce účinnou metodu pro přípravu takzvaných pillar[5]arenů. Tyto prstencové molekuly nacházejí široké uplatnění v biomedicíně a materiálovém inženýrství. Jejich využití je doposud limitováno na přístupy …
Read More »Vědci našli bod zlomu v buňce. Právě takto může začít rakovina
Protein DVL se chová jako přepínač – svou strukturu změní, jakmile záporný náboj na jeho povrchu překročí určitou prahovou hodnotu. Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který …
Read More »Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do režimu spánku
List je v pohotovosti a po opětovném vystavení světlu dokáže rychle a bezpečně obnovit fotosyntézu. Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování …
Read More »Orbity hvězd odhalují tajemství záblesků u černých děr
Záblesky pravděpodobně vznikají při průletech hvězdy skrz hustý disk plynu obklopující černou díru. Vědci z Masarykovy univerzity pod vedením studenta Martina Mondeka přináší nové poznatky o dění v centrech galaxií, kde se nacházejí supermasivní černé díry. Jejich výzkum pomáhá objasnit původ záhadných záblesků rentgenového záření, které astronomové v posledních letech …
Read More »Lékaři využívají před komplikovanými výkony 3D modely orgánů a kostí
I když 3D tisk může být u řady případů velice náročný, na operačním sále u složitých, předem plánovaných výkonů modely často představují klíčovou výhodu. Lékaři FN Ostrava využívají před náročnými operacemi plánovaně operovaných pacientů trojrozměrné modely orgánů a kostí. Na 3D tiskárnách je vyrábí odborníci z Katedry kybernetiky a biomedicínského …
Read More »Skryté změny v rozmnožování rostlin odhalují nové poznatky o evoluci samosprašnosti
U kvetoucích rostlin se přechod od cizosprašnosti (outcrossing) k samosprašnosti vyvinul opakovaně a nezávisle v různých liniích. Tento posun je často doprovázen známým souborem znaků označovaným jako „syndrom samosprášení“, který zahrnuje například menší květy nebo ztrátu vůně. Nová studie však ukazuje, že důležité – a dosud přehlížené – změny probíhají …
Read More »
Sciencemag.cz
