V noci z 23. na 24. července 2025 krátce před půl druhou hodinou středoevropského letního času byl z našeho území a z území sousedních států pozorován mimořádně jasný bolid. Jak jsme uvedli již 25. července na webových stránkách Astronomického ústavu AV ČR, bolid byl zaznamenán řadou přístrojů Evropské bolidové sítě …
více »Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy …
více »Olomoučtí vědci vyvinuli pomocí editace genů upravený ječmen
Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik (NGT). Na výzkumu pracovali odborníci z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Přírodovědecké fakulty …
více »V neděli 7. září za soumraku nastane úplné zatmění Měsíce
V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo 20:30 SELČ, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než 6 letech. Během zatmění také bude …
více »Poklad z české přírody. Užovka stromová překvapila genetickou bohatostí
Dosud neznámou populaci kriticky ohrožené užovky stromové (Zamenis longissimus), navíc s mimořádně vysokou genetickou rozmanitostí, objevili v severních Čechách vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s dalšími specialisty. Užovky této izolované populace náležejí ke dvěma hlavním vývojovým liniím druhu, které se dnes jinde vyskytují zcela …
více »Astrofoto: Temná mlhovina Barnard 150
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové bojovali proti Avarům a možná i v době, kdy na žádost knížete Rostislava přicházejí k nám z Byzance Cyril a Metoděj, tehdy někdy vyrazilo směrem k nám z nevýrazného souhvězdí Kefea nespočitatelné množství …
více »Nový typ kardiostimulátoru zvládne reagovat na pacientův dech i tlak krve
V rámci mezinárodního konsorcia CResPulse by měl vzniknout nový typ inteligentního kardiostimulátoru. Ten zvládne okamžitě reagovat na specifika pacientova těla a přispěje tak k úspěšnější a individuálně přizpůsobené léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Součástí konsorcia jsou také vědci Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Práce na prototypu začaly v ICRC s nástupem léta, …
více »Vědci mapovali nejhojnější sladkovodní mikroby po celém světě
Dosud nejucelenější analýzu globálního rozšíření a genetické rozmanitosti jedné z nejhojnějších skupin sladkovodních mikroorganismů – bakterií rodu Fontibacterium – přináší nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology. Mezinárodní tým vedený vědci z Biologického centra Akademie věd ČR zmapoval, popsal a výrazně rozšířil počet kultivovaných i genomově sekvenovaných zástupců této …
více »Vědci popsali nové písmeno v tubulinovém kódu, důležité pro vývoj neuronů
Tubulinový kód je abeceda, kterou buňka řídí chování své kostry – mikrotubulů. Tento kód ovlivňuje vývoj neuronů i plasticitu mozku (schopnost měnit sílu spojení mezi neurony) a jeho poruchy souvisejí s neurodegenerativními nemocemi, například Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centrum BIOCEV ve spolupráci se …
více »Pryšec kamuflovaný: Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový druh rostliny
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil ve východní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě pryšcovité sukulenty byly jedním z předmětů bádání, na kterém se vědci …
více »