Česko je na špičce kosmického průmyslu a vědy. Vede mezinárodní vesmírné mise dodává součástky do raket, staví vlastní družice a stává se uznávaným centrem analogových misí. O oslavu dosavadních úspěchů a prezentaci novinek, které hýbou českým kosmickým průmyslem, se postará šestý ročník populárního festivalu Czech Space Week, který potrvá od 25. listopadu do 2. prosince. Hlavním partnerem akce se stala asociace Czech Space Alliance, která sdružuje 19 českých společností zabývající se vesmírnými aktivitami. O jaké aktivity jde? A které z nich se postaraly o zapsání Česka na mezinárodní mapu kosmického průmyslu? Přinášíme vám výběr několika úspěšných projektů.
České firmy dodávají do družic solární panely nové generace
Zdroj: Thales Alenia Space
Jedním z největších úspěchů členů Czech Space Alliance je flexibilní mechanický subsystém solárních panelů SolarFlex. Systém je vyvyinutý tak, aby zvýšil poměr výkon/hmotnost panelu alespoň o 25 % ve srovnání s aktuálně využívanými standardními pevnými solárními panely. Díky této optimalizaci se stane celá sestava kompaktnější a bude schopna pracovat v režimu částečného rozvinutí i zatažení.
Vývoj, testování a výroba nové generace flexibilních solárních panelů včetně flexibilní fotovoltaické sestavy probíhá v rámci projektu NOVACOM II, ve kterém Thales Alenia Space Francie (TAS) vyvíjí novou univerzální platformu telekomunikačních satelitů, které budou používány v budoucnosti pro všechna telekomunikační řešení TAS. Flexibilní solární panely jsou její nedílnou součástí. Projekt NOVACOM II je realizován ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a za koordinaci české účasti zodpovídá firma 5M. Na celém projektu se podílí také firmy Frentech, LK Engineering, BD Sensors a VZLU.
Nyní je tento koncept prodán několika zákazníkům. Celkem se jedná o 6 satelitů, které by se měly na oběžnou dráhu Země dostat do roku 2027. Díky širokému uplatnění flexibilních solárních panelů se předpokládá, že se bude jednat o jeden komerčně z nejúspěšnějších českých projektů ve vesmírných aplikacích.
Budoucnost evropského výzkumu na nízké oběžné dráze Země s českým zapojením
Na oběžnou dráhu a zpět s návratovým modulem Space Rider se vydají i komponenty z dílen tuzemských kosmických společností. Tato bezpilotní robotická kosmická laboratoř, jejíž rozměry ESA přirovnává ke dvěma minivanům, umožní ve vesmíru provádět fyzikální a biologické vědecké experimenty, a to jak institucionální, tak komerční. Po bezpečném přistání zpět na Zemi bude Space Rider připravený k opakovanému použití. Je navržený k uskutečnění nejméně pěti letů, každého o délce zhruba dvou měsíců. Do nákladového prostoru se pak vejde 600 kg nákladu. Prémiový orbitální let je naplánován již na příští rok. Výrobou Space Rider je pověřena firma Thales Alenia Space Itálie, která na vývoji pracuje už přes deset let. Na stavbě raketoplánu se podílí i české společnosti pod vedením Frentech Aerospace. Další české firmy pracující na projektu jsou L.K. Engineering, esc Aerospace a BD SENSORS.
Existuje ve vesmíru život mimo Sluneční soustavu? Odpovědět hledá mise PLATO
Zdroj: SAB Aerospace
Odpověď na otázku, zdali jsme ve vesmíru sami nebo ne si za svůj život položil snad každý. O krok blíže za zodpovězením této otázky bychom měli být už brzy díky mezinárodní misi PLATO, jejíž start je naplánován na rok 2026. Vědci očekávají, že díky této misi najdou další tisíce hvězd a několik desítek planet podobných planetě Zemi. Kromě toho chtějí vědět, kolik je planet ve vesmíru, jaké jsou a jak vznikají. K tomuto účelu bude zkonstruovaný satelit vybaven komplexní sadou 26 kamer různého typu umístěných do speciálních kontejnerů, které musí být odolné vůči otřesům a splňovat vysoké požadavky na čistotu.
Na zdárném úspěchu této mise se podílí řada tuzemských kosmických společností. Mezi nimi například i brněnská firma SAB Aerospace, která je zodpovědná za vývoj a výrobu servisního modulu. V jejích laboratořích navíc v těchto dnech právě probíhá integrace letového modelu sondy PLATO, jehož součástky vznikly v další české kosmické společnosti – firmy 5M. Do družice společnost dodala sadu 31 dílů. Dále se zapojila také firma OHB CzechSpace, které se ve spolupráci s VUT povedlo provést unikátní zátěžový text, jehož cílem bylo ověřit, zdali centrální část sondy vydrží extrémní tlakovou zátěž při startu rakety i následném osmiletém pobytu ve vesmíru. V neposlední řadě na projektu spolupracovala také firma Frentech.