Českoslovenští umělci vytvořili vizualizaci života na jiných planetách

Modely života na kamenité exoplanetě TRAPPIST-1e… „Má velké tlapy a drápy, ale zároveň se může kutálet a nechat se pohánět silným větrem.“

Dvojice československých grafiků spolu s dalšími pěti kolegy z Polska a Rumunska ztvárnila jejich vlastní představu podoby živých organismů na vzdálených planetách. Odhalují tak například možnou formu života na nedávno objevené planetě TRAPPIST-1e, která díky své struktuře patří mezi planety nejpodobnější Zemi. Vizualizace vznikly pomocí moderních technologií využívajících 3D grafiku a rozšířenou realitu.

Vesmír je i přes velké posuny výzkumů z posledních let stále velmi neprobádaný. Spoustu jeho částí si tak můžeme pouze představovat a domýšlet. To v podstatě odjakživa fascinovalo umělce, básníky a spisovatele z celého světa. Dodnes stimuluje i kreativitu grafických tvůrců, kteří si mohou vesmírně prostředí představovat velmi rozmanitě a vizualizovat pomocí 3D aplikací.

To ještě před pár lety nebylo možné, neboť se jedná o náročný proces vyžadující vysoký výkon počítače i grafické karty. Tzv. renderování (proces, při kterém ze zadaných dat vzniká výsledný obraz) tak zabíralo vyšší jednotky hodin. V dnešní době mají tvůrci výhodu v pokročilejších technologiích, které proces podstatně zrychlují. Díky nim tak mohli grafici Anna Pačesová a Erik Bartoš, kteří pro svou práci využili platformu NVIDIA Studio, vykreslit podobu života na dalekých planetách.

Luskoun z planety podobné Zemi
Anna Pačesová odmalička milovala videohry a její fascinace herními světy jí vydržela až do dospělosti. Aktuálně působí v českém Warhorse Studios, kde dnes zastává pozici 3D Character Artist. Fascinace postavami a krajinami ji dovedla například k tvorbě venkovního prostředí a statických modelů pro herní hit Kingdom Come: Delivarance.

Nyní vytvořila modely života na kamenité exoplanetě TRAPPIST-1e objevené v roce 2017. Ta je tvarem, jádrem a magnetickým polem jednou z nejpodobnějších Zemi ze všech planet, které byly dosud objeveny. Jednou stranou je neustále natočena ke své hvězdě a druhou k vesmíru. Na jedné polovině je proto pořád den a na druhé stále noc. A fouká zde silný vítr.
Kvůli těmto podmínkám si jako ideálního zástupce tamního života vybrala stvoření podobné luskounovi. „Má velké tlapy a drápy, aby se dokázal udržet, ale zároveň se může kutálet a nechat se pohánět silným větrem. Fluorescenční šupiny mu umožňují fungovat i na temné straně planety,“ uvádí Anna Pačesová a přidává i další detaily. „Sosákem může hledat potravu, která je skryta hluboko, aby ji vítr neodfoukl. Ze stejného důvodu svá mláďata tento tvor nosí v kapse jako klokan“.

Ekosystém z meteoritů
Erik Bartoš vystudoval Digitální média v Bánské Bystrici a po studiu pomocí vlastního softwaru sestavoval zvukové či interaktivní instalace a generativní vizualizace. Nyní se zabývá 2D a 3D grafikou, vytváří animace i videomappingy a spolupracoval mimo jiné na projektu pro poslední ročník Signal Festivalu.

Jeho planeta a tvorové vycházejí čistě z jeho představ a fascinací původem vesmíru i života obecně. Vytvořil planetu ve sluneční soustavě, kde explodovalo slunce a zničilo velkou část planet v daném hvězdném systému. Demonstruje tak změnu klimatu dovedenou do extrému – planeta ztratila většinu své hmoty a byla ponechána svému osudu.

„Exploze slunce způsobila, že život na této planetě je v nejzákladnější formě a postupně se začíná znovu vyvíjet,“ popisuje Erik Bartoš. „Život je koloběh. Když něco končí, něco jiného začíná, energie a hmota se recyklují. Zvířata na této planetě se naučila zachytit hmotu z prostředí, z meteoritů, z mlhovin. Vracejí hmotu na planetu. Celá věc je jediný ekosystém,“ dodává.

Mezinárodní projekt testující možnosti nových technologií
Vedle českého a slovenského umělce se společného mezinárodního projektu účastnily také dvě dvojice z Polska a zástupce Rumunska. První polská dvojice ve složení Kuba Matyka a Kamila Staszczyszyn vytvořila planetu s podvodním světem reprezentovanou tvorem u nás známým jako tzv. vodní dráček. Druhou polskou dvojicí byli Maciej Zemojcin a Waldemar Peter, kteří ztvárnili vznik života na planetě dříve obývané jinou civilizací. Rumunsko reprezentoval Robert Dragoiu s planetou potýkající se s extrémní zimou i létem.

Všichni účastníci mezinárodního projektu, jehož lokálním partnerem byla Alza, pracovali s grafickými kartami NVIDIA GeForce RTX řady 40. Jejich práce a kreativita byla často ovlivněna pomalým vykreslováním objektů v jednotlivých programech a delšími časy při jejich zpracování. S novou sestavou měli v podstatě neomezené možnosti. „Celý proces tvorby byl mnohem plynulejší. Nic se nesekalo, ani při práci se složitějšími modely. S předchozí kartou jsem renderovala jednu scénu asi 30 minut. S novou GeForce RTX mi to zabralo maximálně 1-2 minuty,“ potvrzuje Anna Pačesová.

tisková zpráva společnosti NVIDIA

Málo frekventovaná slova umožní určit autora textu

Olomoučtí lingvisté analyzovali texty spisovatelů, politiků i vrahů a patentovali novou technologii, která pomůže určit …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close