FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB
Foto: © freehandz /Dollar Photo Club

Čínská orbitální stanice má kroužit kolem Země v roce 2018

Čína hodlá kolem roku 2018 vypustit na oběžnou dráhu svou první stálou vesmírnou stanici. Podle dnešní zprávy agentury Nová Čína jde o součást čínského plánu vybudovat trvale obydlenou orbitální stanici přibližně v roce 2022. Vláda má v úmyslu změnit Čínu v kosmickou velmoc.

Podle Nové Číny půjde o „základní modul“ budoucí stanice, který ponese jméno Tchien-che, což je čínský název pro Mléčnou dráhu. Později budou na oběžnou dráhu vyneseny další dva moduly, které se k Tchien-che připojí, uvedla čínská agentura bez dalších podrobností.

„Pokud Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), jejíž životnost byla prodloužena, skončí svou službu v roce 2024, bude nová čínská vesmírná stanice jedinou fungující stanicí ve vesmíru,“ prohlásil mluvčí letecké a kosmické vědeckotechnologické společnosti Wang Čung-jang.

Peking tvrdí, že jeho vesmírný program má sloužit mírovým účelům. Americké ministerstvo obrany ale považuje rostoucí vesmírnou moc Číny za projev obavy, že případní soupeři mohou tento stát v případě krize ohrozit z kosmu.

V roce 2013 pobývali v kosmu tři čínští astronauti, kteří strávili dva týdny na palubě experimentální kosmické laboratoře Tchien-kung (Nebeský palác).

Letos se Čína chystá umístit na oběžnou dráhu experimentální laboratoř Tchien-kung 2 a vyslat na palubě kosmické lodi Šen-čou 11 dva kosmonauty, kteří u ní zakotví a stráví na ní několik dní. Příští rok by se měl Peking pokusit zakotvit u vesmírné laboratoře s novou nákladní lodí Tchien-čou 1.

Čína rovněž plánuje vlastní obdobu Hubbleova vesmírného teleskopu, který bude umístěn na jiné kosmické jednotce a bude sdílet oběžnou dráhu s vesmírnou stanicí,“ prohlásil Wang.

„Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *