Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jaká plodina nejlépe odolává suchu, šetří vodu, přináší vysoké výnosy a zároveň otevírá cestu k udržitelným biopalivům? Odpověď zní: čirok. Právě jemu byl věnován 4. Evropský čirokový kongres v Budapešti. Akce se zúčastnili odborníci z celé Evropy – od šlechtitelů a výzkumníků po zástupce zpracovatelského průmyslu. Českou republiku reprezentoval tým Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. (CARC), který zde prezentoval výsledky domácího výzkumu i úspěšné odrůdy vyšlechtěné v České republice.
Čirok se v posledních letech stal jednou z nejdynamičtěji rostoucích plodin na evropské orné půdě. Díky vysoké toleranci k suchu, nízkým nárokům na vodu a schopnosti růst i v méně úrodných oblastech představuje důležitou alternativu k tradiční kukuřici. „Čirok je plodina, která reaguje na největší výzvy evropského zemědělství – sucho, kolísající teploty i tlak na snižování emisí. Zároveň má obrovský potenciál jako surovina pro krmiva, potraviny i biopaliva,“ vysvětluje Ing. Jiří Hermuth z CARC, který se kongresu osobně zúčastnil. Evropská produkce čiroku na zrno se v roce 2024 pohybovala kolem jednoho milionu tun a rychle roste. Vedle Francie, Itálie a Maďarska zaujímá své místo i Česká republika, kde se čirok pěstuje zatím především jako silážní plodina – zhruba na 6 300 hektarech.
České odrůdy sbírají uznání v zahraničí
Na kongresu se představily také české odrůdy Ruzrok a Rufuss, které vznikly ve šlechtitelských programech CARC. Tyto čiroky si získaly evropské renomé díky svému všestrannému využití – od fytosanitárních meziplodin a biofumigace půdy až po pivovarnictví a výrobu bezlepkových potravin. Tým CARC, ve složení Jiří Hermuth, Jan Štrobach a Marie Lhotská, doplnil také Marek Podrábský z partnerské osivářské společnosti SEED SERVICE. Čeští odborníci zde prezentovali výsledky několika výzkumných projektů, mimo jiné studii Marie Lhotské o odolnosti 28 odrůd čiroku vůči chladu a výzkum Jana Štrobacha o možnostech využití čiroku v osevních sledech pro regulaci plevelů. „Naše výsledky potvrzují, že čirok má obrovský agronomický potenciál i v podmínkách střední Evropy. Vnímáme zájem zemědělců i zpracovatelů a věříme, že tato plodina si najde stabilní místo v českých osevních postupech,“ doplňuje Ing. Jiří Hermuth.
Od krmiva po biopalivo: univerzální surovina s přidanou hodnotou
Čirok je pátou nejrozšířenější obilovinou na světě – ročně se ho vypěstuje přes 60 milionů tun. V Evropě nabývá na významu díky své všestrannosti:
—-– v krmivářství je čirok ceněn pro vysoký obsah energie a výbornou stravitelnost,
—-– v potravinářství se díky bezlepkovému složení uplatňuje při výrobě mouky, pečiva či piva,
—-– v energetice pak nabízí surovinu pro bioetanol, bioplyn i udržitelná letecká paliva (SAF).
„Evropská směrnice RED III zvyšuje tlak na využívání obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových surovin. Čirok do této strategie výborně zapadá – má vysoký výnos biomasy, potřebuje málo vstupů a lze ho pěstovat i mimo nejkvalitnější půdy,“ upozorňuje Ing. Jiří Hermuth.
Výzva pro Českou republiku: vybudovat infrastrukturu
Český výzkum potvrzuje, že čirok je ziskovou, ekologicky i ekonomicky udržitelnou alternativou ke kukuřici. Jeho rozšíření však zatím brání nedostatečná infrastruktura pro zpracování a distribuci – chybějí například mlýny na čirokovou mouku nebo zařízení pro energetické zpracování biomasy.
Podle odborníků z CARC by cílená investiční a politická podpora mohla výrazně urychlit rozvoj pěstování čiroku v Česku. „Pokud stát či EU vytvoří podmínky pro rozvoj suchovzdorných plodin, může se čirok stát významnou součástí udržitelného zemědělství a potravinové bezpečnosti. Je to plodina, která má budoucnost,“ uzavírá Ing. Jiří Hermuth.
Čirok je rostoucí plodina, která se jen tak nezastaví
Čirok je pátou nejrozšířenější obilovinou na světě s produkcí 60 až 70 milionů tun ročně, a je součástí zemědělské krajiny po celá desetiletí. Pěstuje se na všech kontinentech, zejména v Africe (40 až 50 procent světového úhrnu), stejně jako v USA (8,2 milionu tun v roce 2023/24), Argentině, Austrálii (které jsou spolu s USA hlavními vývozními zeměmi), Číně, Indii a Mexiku (tři země, které produkují pro vlastní potřebu). Čirok, který se v Evropě dosud příliš nepěstoval v posledních několika letech na tomto kontinentu neustále stoupá. Produkce kolísala mezi 0,5 a 1,1 miliony tun v závislosti na roce. Mnoho zemí čirok dováží (Čína, Japonsko, Mexiko, Španělsko a Itálie). Zvýšení produkce čiroku v Evropě je proto strategickou výzvou.
Pěstební plocha čiroku na zrno v Evropě v roce 2024
Rusko: 59 500 ha; Francie: 50 000 ha; Itálie: 40 000 ha; Maďarsko: 37 200 ha; Ukrajina: 13 000 ha; Moldávie: 10 000 ha; Rumunsko: 9 000 ha; Španělsko: 6 700 ha; Rakousko: 6 700 ha; Bulharsko: 4 500 ha; Slovensko: 4 500 ha; Německo: 3 700 ha; Česká republika: 300 ha
Pěstební plocha čiroku na píci (siláž) v Evropě v roce 2024
Rusko: 100 000 ha; Francie: 30 000 ha; Itálie: 25 000 ha; Ukrajina: 12 000 ha; Německo: 12 000 ha; Portugalsko: 11 500 ha; Maďarsko: 11 000 ha; Moldávie: 10 000 ha; Česká republika: 6 300 ha; Rumunsko: 5 000 ha; Polsko: 4 800 ha; Španělsko: 4 000 ha; Rakousko: 4 000 ha; Chorvatsko: 4 000 ha; Slovensko: 4 000 ha; Bulharsko: 2 000 ha
