Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před 25 lety, přesně 13. 2. 1992, byl do ČR, respektive tehdy ještě do Československa, poprvé přiveden Internet.
V té době ještě nešlo o jedinou všezastřešující síť, dokonce ani v akademické sféře ne. Z doby před polovinou 90. let, kdy jsem sám začal Internet používat, si pamatuji, že lidé, s nimiž jsem komunikoval byli někdy primárně připojeni k jiným sítím, Bitnetu, u nás existoval Fidonet. V zahraničí fugovaly komerční on-line služby, zejména Compuserve a America Online. Nakonec všechny tyto sítě splynuly, ovšem na základě technologií Internetu a také pod tímto jménem.
Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET
Na několik „historických“ otázek odpovídá ředitel sdružení CESNET Ing. Jan Gruntorád, CSc. CESNET jako sdružení ve své stávající podobě byl sice založen až v roce 1996, nicméně stejnojmenná síť zde existovala už dříve a vznikala právě v souvislosti se zaváděním Internetu do ČR.
13. 2. 1992 se první připojení k Internetu realizovalo na ČVUT. Jak se uvádí, již předtím zde ale byla akademická síť EARN. K němu byly tedy připojeny ČVUT nebo jiné i domácí instituce? EARN byl totéž co BITNET?
ČVUT mělo počítač IBM, který jsme připojili do sítě EARN, což byla evropská odnož sítě BITNET, konkrétně do rakouského Lince. Toto připojení bylo uvedeno do provozu v roce 1991. Připojení k Internetu vzniklo z této linky, jejíž kapacita byla navýšena – polovina kapacity pak nadále sloužila pro EARN a polovina pro Internet.
Akademie věd a vysoké školy v té době už byly propojeny spolu? Připojení k Internetu tedy znamenalo přivést na jedno místo linku a nasadit na již existující síť? Jaké tehdy byly síťové kapacity a základní síťová technologie?
Akademie věd ani vysoké školy spolu tehdy propojeny nebyly. Používala se typicky síť EUnet na komutovaných linkách, počítač několikrát denně telefonoval svému „nadřízenému“ a vyměnily si poštu. Lokální sítě na univerzitách teprve vznikaly. Kapacita zahraničního spoje dostupná pro Internet byla 9,6 kb/s. Rychlost jsme později díky kvalitnějším modemům zvýšili na 19,2 kb/s. Co je ale podstatné: už tehdy, na konci roku 1991, jsme k připojení využili protokol TCP/IP, který tvoří základ dnešního Internetu. V té době totiž existovaly různé technologické varianty dalšího vývoje. My jsme vyhodnotili jako nejperspektivnější právě protokol TCP/IP, který se také nakonec prosadil. Tím jsme předešli spoustě technických problémů a ušetřili hodně peněz.
Čili nešlo o linku k již existující síti, ale přivedení Internetu na jedno místo bylo provázeno budováním další nové infrastruktury, tj. vedením linek do dalších měst k místním VŠ?
Přesně tak, připojení k Internetu vedlo k vytvoření akademické sítě CESNET, která propojila Akademii věd ČR a univerzity. Spuštěna byla počátkem roku 1993, přenosové kapacity dosahovaly typicky 19,2 kb/s, pouze páteř Praha-Brno měla 64 kb/s.
Jaký další vývoj zaznamenal Internet u nás ve své první fázi, cca do rozdělení Československa?
Do rozdělení Československa jen malý, Internet byl reálně dostupný pouze na několika místech v Praze. Zásadním krokem vpřed byla právě síť CESNET, která přišla současně se vznikem České republiky. Ostatně původně byla připravována ještě jako federální projekt pod názvem FESNET.
Jak paralelně s akademickými projekty probíhalo v Československu počátkem 90. let další propojování sítí? Kdy se objevily první BBS/Fidonet? Vy sám jste se na těchto projektech nějak podílel, používal jste „fido“ např. doma? Mohl jste tedy srovnávat, jaké výhody přináší právě Internet?
Z globálních sítí byly u nás přítomny především zmiňované EARN/BITNET a EUnet. BBS/Fidonet se začaly objevovat během první poloviny 90. let, původně zejména s přístupem po telefonních linkách. Ovšem v jejich případě se jednalo spíše o lokální komunity než o globální platformu. Osobně jsem je příliš nevyužíval.
Internet byl považován za nějakou strategickou/embargovanou technologii, tj. její uvolňování postkomunistickým zemím bylo nějak problematické?
Ano, datové komunikace byly považovány za strategický obor a export výkonných telekomunikačních zařízení do zemí bývalého východního bloku podléhal schválení komisí COCOM (Coordinating Committee on Multilateral Export Controls). Pro většinu akademických institucí to nepředstavovalo problém, ale například ČVUT bylo podrobeno zevrubnému zkoumání, protože jeho součástí je Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, která byla vnímána jako potenciální riziko.
Byly v 1. polovině 90. let zdejší pobočky západních firem běžně propojeny se svými centrálami? Jak?
Obvykle se jednalo o propojení proprietárními protokoly – např. IBM (SNA), DECnet (DEC), XNS (Xerox), SPX/IPX (Novell). Šlo se o uzavřené firemní sítě, které dále propojeny nebyly.
Jaké byly hlavní výhody Internetu už v době jeho počátků – tedy pro akademickou sféru? Čím se tento přístup lišil od jiných tehdejších síťových technologií? Jaké aplikace se využívaly kromě e-mailu a přenosu souborů?
Hlavní výhodou Internetu byla interaktivita. Valná většina konkurenčních sítí byla založena na přenosu zpráv a odezva na uživatelovy požadavky přicházela typicky za několik minut až hodin. Za příklad mohou posloužit servery TRICKLE, které v síti EARN/BITNET zasílaly na požádání soubory elektronickou poštou.
Kromě pošty a přenosu souborů bylo nejvyužívanější službou raného Internetu vzdálené připojení k počítačům. Tímto způsobem se kromě vlastní práce přistupovalo k různým informačním systémům, například ke katalogům knihoven.
Kdy se začal na VŠ nebo speciálně v CESNETu uživatelům u nás poprvé instalovat webový prohlížeč? (Mosaic? Pro Unix nebo Windows 3.1?)
Tuším, že v roce 1993. První byl skutečně Mosaic a vzhledem k tomu, že tehdy ještě nebyla běžně dostupná podpora TCP/IP pro Windows, našli byste jej spíše na pracovních stanicích s Unixem.
Kdy byla v doméně cz zaregistrována první doména komerční firmy?
Myslím, že v roce 1994, kdy začala nabízet registraci domén a službu připojení k Internetu firma CONet.
Kdy jste na českém Internetu zaregistroval první lokální službu určenou běžným uživatelům a co to bylo (ve stylu jízdní řády, kurzy měn…)?
První službou byly podle mého názoru otevřené FTP servery, kde si uživatelé mohli stahovat volně šiřitelné programy nebo obrázky. Otázkou je, zda se dá tato služba označit za lokální, protože se samozřejmě jednalo o automatické kopie zahraničních serverů. Nejstarší lokálně vytvořenou službu si netroufnu určit, předpokládám ale, že nejstarší velkou a úspěšnou lokální službou bude nejspíš Seznam.
Přesně po 25 letech od prvního oficiálního připojení k Internetu, tedy 13. února, pořádá sdružení vysokých škol a Akademie věd ČR CESNET slavnostní setkání. Vystoupí na něm přední čeští i zahraniční odborníci, prostřednictvím telemostu ho dokonce pozdraví jeden z tvůrců Internetu Vint Cerf. Setkání se uskuteční nejen na den přesně po 25 letech, ale navíc také v úplně stejných prostorách, kde došlo k prvnímu připojení – v posluchárně č. 256 Fakulty strojní ČVUT v pražských Dejvicích.
Web setkání: https://25let.online/.
