Déjà vu: Existence exoplanety u Barnardovy hvězdy zpochybněna

Před třemi lety byl v rámci projektu Red Dots, který se zaměřuje na hledání exoplanet u blízkých červených trpaslíků, oznámen objev exoplanety u Barnardovy hvězdy. Z mnoha důvodu to byla obrovská zpráva. Barnardova hvězda je po trojhvězdě Alfa Centauri čtvrtou nejbližší hvězdou od nás.

Vědci tehdy využili data ze sedmi spektrografů za období téměř 20 let. Nejvíce jich pocházelo z HARPS (3,6 metrový dalekohled v Chile) a HIRES (Keckův dalekohled, Havaj).

Planeta měla mít hmotnost 3,2 Země a oběžnou dobu 232 dní. Vzhledem k tomu, že Barnardova hvězda je červený trpaslík o hmotnosti menší než pětina Slunce, panují na povrchu planety mrazivé podmínky. Tedy pokud existuje…

Falešný signál?
Jack Lubin a jeho kolegové nyní vydali studii, která existenci exoplanety zpochybňuje. Není to neobvyklé. Planeta byla objevena měřením radiálních rychlostí. Jak exoplaneta obíhá okolo své hvězdy, tak s hvězdou jakoby cloumá, což se projevuje v posuvu spektrálních čar. Zní to jednoduše, ale stačí, aby byla planeta na vzdálenější dráze (což je), měla menší hmotnost a hned je na hraně toho, co lze detekovat. Vědcům pak může zkomplikovat problém aktivita hvězdy, její doba rotace (ta často vytváří falešné detekce) apod.

Exoplaneta u Barnardovy hvězdy není dokonce ani nejbližší planetou, jejíž existence byla zpochybněna. Tou je Alfa Centauri B b.

V nové studii se Lubin a spol. opřeli o data ze spektrografu Habitable-zone Planet Finder (HPF), který je součástí výzbroje Hobby-Eberly Telescope na McDonald Observatory v Texasu.

Autoři vzali vlastní data i ta původní, ale žádný signál, který by naznačoval existenci planety, nenašli. Podle nich signál, který před třemi lety považovali jejich kolegové za super-zemi, ve skutečnosti souvisí s rotací hvězdy a její aktivitou. Barnardova hvězda se otáčí pomaleji než Slunce, jedna otočka ji zabere 145 dní.

Autoři zjistili, že signál spojený s planetou byl v minulosti po dobu tří let silnější. V dalších letech (zejména těch posledních) byl slabý nebo dokonce žádný. Zatímco signály planety jsou trvalé, signály související s aktivitou hvězdy jsou přechodné. V době, kdy byl signál silnější, vykazovala Barnardova hvězda také vyšší magnetickou aktivitu.

Déjà vu
Není to poprvé, co byla u Barnardovy hvězdy objevena a následně zpochybněna exoplaneta. V roce 1963 oznámil objev planety (později dokonce dvou planet) astronom Peter van de Kamp. Nevyužil k tomu měření radiálních rychlostí, ale astrometrii – přesné měření vlastního pohybu hvězdy. Planety neměly s tou novou nic společného. Měly mít mnohem větší hmotnost a obíhat výrazně dál. Ostatní astronomové existenci planety vyvrátili. Van de Kamp zemřel v květnu 1995. O pár měsíců později byla objevena první exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti – 51 Peg b.

 

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Sojka reaguje na kouzelnické triky, urazí se nebo i naštve

Vědci z University of Cambridge zkoumali, jak sojky (sojka obecná/euroasijská, Garrulus glandarius) reaguje na to, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close