Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ve studii bylo analyzováno 48 pacientů ve věku 0–20 let s vysoce rizikovými nádory, především sarkomy a nádory centrálního nervového systému.
Vědci z výzkumných skupin brněnského uzlu Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) vyvinuli personalizované protinádorové vakcíny pro léčbu dětských pacientů s vysoce rizikovými nádory a přinesli důkazy o jejich účinnosti. Výsledky studie letos v létě otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis International Journal of Cancer.
Za personalizovanou, individuálně připravovanou a také finančně nákladnou léčbou nemusejí dětští pacienti se vzácnými onemocněními vždy nutně vyjíždět do zahraničí. Pro děti s některými typy rakoviny dokážou připravit buněčnou terapii „na míru“ v podobě protinádorových vakcín i čeští vědci. Navíc prokázali, že jsou, i v kombinaci se standardními terapiemi, u těchto dětí opravdu účinné.
„V současné době se v léčbě onkologických pacientů prosazují principy tzv. precizní medicíny. Cílenou léčbu jedním konkrétním lékem lze s úspěchem využít, pokud je v nádoru nalezen vhodný molekulární cíl, například mutace, který lze terapeuticky ovlivnit. Účinek cílené léčby v monoterapii je však časově omezený, proto se vyvíjejí další strategie založené na kombinacích různých typů cílené léčby, chemoterapie a především imunoterapie. To by mělo umožnit nejen zasáhnout nádor na více místech současně, ale také posílit imunitní systém daného pacienta v boji s nádorovou chorobou,“ připomíná vědecký ředitel NÚVR a přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty MU Ondřej Slabý.
Mnoho nadějí se v současnosti vkládá do imunoterapie – dosavadní výsledky u dospělých pacientů jsou slibné, u dětí však dosud nebyl k dispozici dostatek důkazů. Zejména z toho důvodu, že výskyt jednotlivých typů nádorů je u nich velmi vzácný, takže není možné v této populaci organizovat klinické studie s velkým počtem zařazených pacientů.
Na Klinice dětské onkologie LF MU a FN Brno pro výzkum buněčné terapie protinádorovými vakcínami zvolili metodu označovanou jako „N-of-1 trial“ nebo také „N = 1 trial“. „V klinické medicíně se zaměřuje na testování účinku léčby u jednoho pacienta namísto větší skupiny. V podstatě jde o to, že každý pacient slouží zároveň jako svůj vlastní kontrolní subjekt,“ vysvětluje přednosta kliniky a vedoucí jedné z výzkumných skupin NÚVR Jaroslav Štěrba. „V praxi to probíhá tak, že pacient prochází několika cykly, v nichž se střídají různé typy léčby. Výsledky se následně porovnávají, aby se zjistilo, který typ léčby u daného pacienta udržel nádorové onemocnění déle pod kontrolou a s jakými nežádoucími účinky.“
Ve studii bylo analyzováno 48 pacientů ve věku 0–20 let s vysoce rizikovými nádory, především sarkomy a nádory centrálního nervového systému. Dostávali standardní a individualizovanou léčbu, v určitém okamžiku jim byla podána i protinádorová vakcína. Po její aplikaci se podařilo dostat rakovinu pod kontrolu u více než poloviny nemocných dětí, a pokud se tak stalo, riziko úmrtí se u nich snížilo o více než 80 %. Účinek byl umocněn, pokud byla pacientům po vakcinaci podávána ještě další imunoonkologická léčba.
„Větší efekt měla vakcína u pacientů, kteří zatím podstoupili méně různých terapií, tedy u nichž ještě nedošlo vlivem léčby k úplnému vyčerpání jejich vlastního imunitního systému. To by podporovalo zařazení vakcín do časnějších fází léčby vysoce rizikových pacientů,“ hodnotí výsledky Jaroslav Štěrba.
Jak protinádorové vakcíny fungují?
Personalizované protinádorové vakcíny jsou terapeutické (nejedná se o preventivní očkování) a jsou založeny na využití tzv. dendritických buněk imunitního systému. Ty mají schopnost pohlcovat antigeny (zjednodušeně cizorodé látky) ze svého okolí a vystavovat je na svém povrchu. Zároveň vysílají signály, že toto jsou antigeny, proti kterým je nutné bojovat. Imunitní systém se je díky tomu naučí rozpoznávat a zahájí vůči nádorovým buňkám, které jsou jejich nositeli, imunitní reakci.
Protinádorové vakcíny z dendritických buněk byly vyvinuty a připraveny v laboratořích Farmakologického ústavu a Centra excelence CREATIC LF MU, kde působí výzkumná skupina NÚVR vedená Lenkou Zdražilovou Dubskou.
„Vstupním materiálem pro výrobu personalizované vakcíny jsou bílé krvinky, konkrétně tzv. monocyty, získané od pacienta odběrem krve,“ vysvětluje Lenka Zdražilová Dubská. „Z nich se působením určitých imunologicky aktivních látek připraví dendritické buňky, kterým se nabídnou k pohlcení části buněk odebraných z pacientova nádoru. Takto aktivované dendritické buňky se rozdělí do několika ampulí se standardním počtem buněk v jedné dávce a uloží se do teploty nižší než –160 °C, dokud je lékaři z Kliniky dětské onkologie nepodají pacientovi.“
Výzkumná skupina NÚVR vedená Lenkou Zdražilovou Dubskou, zabývající se v rámci centra CREATIC LF MU inovacemi v moderních terapiích pro vzácná onemocnění, se aktuálně věnuje výzkumu a vývoji několika dalších léčivých přípravků, mimo jiné tzv. somatobuněčné a kombinované terapie pro léčbu pacientů s „nemocí motýlích křídel“ (epidermolysis bullosa) či genové terapie pro děti se vzácným maligním onemocněním neuroblastomem.
