Sciencemag.cz
Doporučujeme
Někde psy pohřbívali s lidmi, jinde zvlášť. Psi na rybí dietě. A možná i nejstarší ovčáci z Anatolie…
Odhalením dosud nejstarších genetických důkazů vědci zjistili, že psi s námi určitě žili již před více než 14 000 lety.
Vědci analyzovali dávnou DNA ze zvířecích ostatků nalezených na archeologických nalezištích ve Velké Británii a Turecku, které pocházejí z období pozdního pozdního paleolitu. Zjistili, že kosti nalezené v jeskyni Goug’h Cave a v Pınarbaşı patřily raným psům, čímž posunuli potvrzené důkazy o domestikovaných psech hlouběji do minulosti.
Předchozí studie se opíraly o malé fragmenty DNA a měření kostry. Tato nová studie však dokázala rekonstruovat celé genomy z pozůstatků starých více než 10 000 let a porovnat je s více než 1 000 moderními a dávnými psovitými šelmami. Výsledky potvrdily, že psi byli v Evropě a západní Asii rozšířeni již před nejméně 14 000 lety.
Na Univerzitě v Yorku vědci provedli analýzu stravy zbytků psů, lidí a vlků ze stejných archeologických nalezišť. Měřením izotopů uhlíku a dusíku zachovaných v kostním kolagenu – stop, které odrážejí dlouhodobou stravu – byli schopni rekonstruovat, čím se tato zvířata a lidé živili.
Spoluautorka studie Lizzie Hodgson z Univerzity v Yorku, uvedla: „Klíčový objev pochází z Pınarbaşı, kde data ukázala, že domácí psi měli stravu bohatou na ryby, která se velmi blížila stravě místních lidí. Je nepravděpodobné, že by psi sami lovili významné množství ryb, což naznačuje, že je lidé aktivně krmili.“
Vzorky použité ve studii umožnily identifikovat další dávné psy z nalezišť v Německu, Itálii a Švýcarsku, což dokazuje, že již před nejméně 14 000 lety byli široce rozšířeni po celé Evropě a Turecku.“
Studie naznačuje, že psi byli přítomni mezi různými skupinami lovců a sběračů, včetně epigravettských a magdalénských komunit, ke konci doby ledové (tj. kultury epigravettien a magdalénien).
Genetická analýza vedla k závěru, že tito raní psi byli blíže příbuzní s předky moderních evropských a blízkovýchodních plemen než s arktickými psy. Naznačuje to, že hlavní psí linie byly již zformovány před asi 15 000 lety.
Psi s velmi odlišným původem již tehdy existovali po celé Eurasii, od Somersetu po Sibiř. Z toho lze odvodit, že samotná domestikace byla určitě ještě o dost starší.
Další informace podle druhé, „příbuzné“ tiskové zprávy (University of Liverpool)
– Analýza DNA odhalila v Anatolii 15 800 let staré psy, pohřbené podobně jako lidé.
– Vedle Pınarbaşı se zmiňuje další naleziště ve střední Anatolii, Boncuklu.
– V Pınarbaşı pravidelně tábořila kočovná skupina, která zde pohřbívala své mrtvé. Pohřbívali zde také štěňata, která byla přímo identifikována díky této analýze starověké DNA; jedná se o dosud nejstarší psy, jejichž původ byl přímo potvrzen pomocí jaderné DNA. Psům se dostávalo rituálního zacházení podobného lidem.
– Vědci zkoumali DNA psovitých šelem z pozdního paleolitu z jeskyně Gough’s Cave ve Velké Británii a také v lokalitě Pınarbaşı. Zjistili vysokou míru genetické podobnosti mezi psy z Gough’s Cave a Pınarbaşı. To naznačuje, že se tato linie psů rychle rozšířila z jednoho konce Evropy na druhý, a to nanejvýš během několika století. I v Goughově jeskyni naznačuje úzké vztahy ke psům to, že po smrti se k nim lidé chovali – jako k lidem.
Tito psi se rozšířili napříč kulturně a geneticky odlišnými skupinami na tyto velké vzdálenosti. Bylo to „pravděpodobně kvůli jejich hodnotě pro lidské skupiny, ale jistě také jako součást meziskupinových výměn, pravděpodobně spolu s jejich vlastní iniciativou.“ (míněno: utekl/ztratil se, přidal se k jiným?)
– Boncuklu se datuje asi do 9000 př. n. l., tedy na samý začátek neolitu. Psi v Boncuklu jsou také pohřbeni, ale v tomto případě přímo v hrobech s lidmi. Možná to byli první ovčáčtí psi.
William A. Marsh et al, Dogs were widely distributed across western Eurasia during the Palaeolithic, Nature (2026). DOI: 10.1038/s41586-026-10170-x
Anders Bergström, Genomic history of early dogs in Europe, Nature (2026). DOI: 10.1038/s41586-026-10112-7. www.nature.com/articles/s41586-026-10112-7
Zdroj: University of York, University of Liverpool / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky:
Jedna věc je genetika – zjištění, že zvíře se podobá více dnešním psům než dnešním vlkům.
Druhá věc je samotná domestikace – s lidmi mohly žít psovité šelmy již dávno předtím, bez ohledu na to, že se tato zvířata geneticky až tolik neblíží současným psům, tj. ti jsou potomky až nějaké další domestikace atd. Jak se zde již psalo několikrát. „Izolovaných“ a nejednoznačných dokladů o ještě starší domestikaci psovitých šelem je dost.
Podobná strava zvířat a lidí – jindy by mohlo jít i o potulné smečky táhnoucí se za lidmi a živící se zbytky; z ryb by toho ale asi dost nezbylo?
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
