Mamutí kosti z Dolních Věstonic, Milovic a Předmostí pomohly objasnit, jak vznikaly jejich velké koncentrace na archeologických nalezištích. Dlouhá léta zůstávalo otázkou, zda se hromadily přirozeně, nebo v tom hrála významnou roli lidská činnost. Na studii publikované v časopise Current Biology se podíleli také vědci z Archeologického ústavu AV ČR, …
Read More »Prý skoro písmo. 40 000 let staré symboly z paleolitu
Před více než 40 000 lety již naši předkové vyřezávali znaky do nástrojů a sošek. Podle nové analýzy lingvisty Christiana Bentze z Saarlandské univerzity a archeoložky Ewy Dutkiewicz z Muzea prehistorie a rané historie (Museum für Vor- und Frühgeschichte) v Berlíně mají tyto sekvence znaků stejnou úroveň složitosti a hustoty …
Read More »DNA odhaluje, že nejstarší známí psi žili po boku lidí již v době ledové
Někde psy pohřbívali s lidmi, jinde zvlášť. Psi na rybí dietě. A možná i nejstarší ovčáci z Anatolie… Odhalením dosud nejstarších genetických důkazů vědci zjistili, že psi s námi určitě žili již před více než 14 000 lety. Vědci analyzovali dávnou DNA ze zvířecích ostatků nalezených na archeologických nalezištích ve …
Read More »Pravěký kůň z Moravského krasu přepisuje mapu evropského jeskynního umění
Blok vápence nese vyobrazení hlavy a krku koně a pochází z období pozdního magdalénienu. Mezinárodní tým archeologů vedený vědci z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, odhalil v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 000 let. Rytý vápencový blok s vyobrazením koně byl původně součástí jeskynní stěny …
Read More »Genomická mapa Evropy od gravettienu po neolit
Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …
Read More »Pozdní paleolit v českých zemích
Je paradoxní, že magdalénien jako integrovaný ekonomický, sídelní a symbolický systém se nakonec rozložil pod vlivem oteplení, zvlhčení klimatu a šíření lesních porostů během pozdního glaciálu. Srovnáme-li tento proces se zánikem gravettienu, k němuž došlo naopak pod tlakem extrémního ochlazení a vysychání, neubráníme se úvahám o relativitě pojmů příznivý a …
Read More »Tak opět změna – slavná štěňata z doby ledové prý byli vlci, ne psi
Nová analýza pozůstatků dvou štěňat starých více než 14 000 lety ukázala, že se s největší pravděpodobností jedná o vlky, a nikoli o příbuzné domácích psů, jak se dříve předpokládalo. Genetické i další analýzy vedly dále k závěru, že mláďata byla stará přibližně dva měsíců a šlo o sestry. Podobně …
Read More »Posun magnetického pólu Země: Před 41 000 lety prý Homo sapiens pomohly přežít opalovací krémy, oblečení na míru a jeskyně
Podle nového výzkumu ovlivnili přežití Homo sapiens během posunu severního magnetického pólu nad Evropou před zhruba 41 000 lety nečekané faktory: Ochrana pokožky, oblečení šité na míru a využívání jeskyní. Neandrtálci naopak tyto technologie zřejmě postrádali a před zhruba 40 000 lety na většině území už víceméně mizeli. Něco podobného …
Read More »Lidské jazyky jsou staré alespoň 135 000 let – tedy podle genů
Kdy se objevil lidský jazyk cca ve své současné podobě? Názory se liší, vědci se nyní na problém zkusili podívat z trochu nezvyklé strany. Nezkoumali fosilie (anatomie hlasivek, řečová centra v mozku…), ale vyšli z následujících úvah/faktů: – Homo sapiens jako druh je starý 250 až 200 tisíc let. První …
Read More »Vědci pomocí určení původu pazourků zmapují mobilitu pravěkých lovců mamutů
Mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří před zhruba 30 000 lety žili na území České republiky a Slovenska, zmapují pomocí určení původu jejich pazourků a rohovců vědci z kateder geologie a analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v …
Read More »
Sciencemag.cz
