Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat. Některé tyto koule vznikly už v oldowanu, jiné byly vyráběny ještě ve středním paleolitu. Studie vědců z Hebrew University of Jerusalem, Tel Hai College a Rovira i Virgili University nyní …
více »Války před neolitem
Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …
více »Unikátní nález z doby lovců sobů a koní na severní Moravě
Archeologové z Moravského zemského muzea představují unikátní nález z lokality Ostrava-Hošťálkovice II. Jemná rytina koně a mamuta na povrchu říčního valounu je stará přibližně 15 tisíc let. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen již několik desítek let. Ústav Anthropos a Centrum kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně poprvé představují veřejnosti …
více »Lidé měli vařit už před 780 000 lety
Analýza rybích kostí z blízkovýchodního naleziště má dokazovat vaření jídla už v době před 780 000 lety. Znamenalo by to proti dosavadním nejstarším dokladům tepelné úpravy potravin obrovský skok, asi o 600 000 let. Kosti obřích, až dvoumetrových sladkovodních kaprovitých ryb (ostroretka, parma – Luciobarbus longiceps a Carasobarbus canis) byly …
více »Genetická stopa lovců z Dolních Věstonic a Pavlova před 20 000 lety vymizela
Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. Genetikové spolu s antropology a archeology zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem. Studie, kterou zveřejnil časopis Nature, zahrnula též ostatky ze …
více »Nejstarší šípy v Evropě vyráběli už první Homo sapiens
Nejstarší doklady o používání luku a šípu máme z Afriky z doby před asi 70 000 lety. Předpokládáme, že do Evropy přinesli tuto technologii už první Homo sapiens, ale přímé důkazy o tom dosud chyběly. Ve skutečnosti nejstarší luky a šípy v Evropy byly staré jen asi 12 000 let …
více »Psi z magdalénienu
Stáří 17 tisíc let není podle dnešních pohledů na domestikaci psa žádný rekord, přesto jde ale o jeden z nejstarších nálezů z Evropy. Zajímavé je to také kvůli datování do madalénienu. Při vykopávkách vedených Jesusem Altunou v jeskyni Erralla (Zestoa, Gipuzkoa, Španělsko) byla v roce 1985 nalezena téměř kompletní pažní …
více »Věstonickou venuši si domů odnést…
Sci-fi nebo krádež století? Od 1. listopadu 2022 reálná možnost. Moravské zemské muzeum totiž dává do prodeje emisi prvních 50 kusů naprosto věrných kopií originálu. Další budou následovat. Věstonickou venuši si dnes můžete koupit na mnoha místech a v mnoha různých více či méně vkusných podobách. Jen samotné Moravské zemské muzeum, …
více »Způsobil vyhynutí neandrtálců sex?
Aneb proč v genomech neandrtálců nenacházíme geny Homo sapiens. Titulek článku samozřejmě neznamená, že by neandrtálci třeba pro samou erotománii zanedbávali obživu, ani že by se jim staly osudné sexuálně přenosné choroby. Nová teorie nadhazuje možnost, že za vymizením neandrtálců stojí sex s Homo sapiens. Podle celé studie (hlavní autoři …
více »Čerstvý nobelista zkoumal i DNA našich lovců mamutů
Čerstvý držitel Nobelovy ceny za lékařství Svante Pääbo v roce 2013 a 2016 společně s týmem Archeologického ústavu AV ČR, Brno jako první zkoumali DNA lidských kosterních ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu (oněch Štorchových lovců mamutů). Z výsledků analýz mimo jiné vymezili tzv. věstonický klastr, okruh …
více »