Archiv článků: paleolit

Člověk byl přes 2 miliony let vrcholovým predátorem

Žaludek praví: se vznikem rodu Homo a výrobou prvních kamenných nástrojů postoupil člověk v Africe na místo vrcholového predátora. Nejsme potomky oportunistických všežravců, alespoň podle nové studie. Fyzičtí antropologové Miki Ben-Dor a Ran Barkai z Univerzity v Tel Avivu a Raphael Sirtoli (University of Minho, Braga, Portugalsko) vysvětlují, že doposud …

více »

Homo sapiens a denisované se křížili na ostrovech

Je-li řeč o asijských denisovanech, ostrovy se pak logicky myslí hlavně Indonésie. Naopak s místními populacemi ještě starších lidí už první migrující Homo sapiens geny nemíchali. Z ostrovů jihovýchodní Asie známe z fosilního záznamu minimálně 3 druhy předcházející zde Homo sapiens: Homo erectus („pitekantropus“ z Jávy), Homo floresiensis (hobiti z …

více »

Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let

Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …

více »

Rozdílný jídelníček snížil náklady na domestikaci vlka

Lidé na rozdíl od vlků ani psů nesnesou stravu založenou na bílkovinách, proto jim libové maso přebývalo, tvrdí nová studie. Po domestikaci vlka jsme ochočená zvířata změnili z šelem na všežravce (i když ani vlk není výhradně masožravec). Pokud srovnáme genomy domácích psů a vlků, zjistíme, že hlavní rozdíly existují …

více »

Kuriozita: venuše, mráz a hlad

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Figurky paleolitických venuší, obézní nebo těhotné ženy, se nejčastěji dávají do souvislosti s kultem plodnosti. Richard Johnson a Miguel Lanaspa-Garcia (profesí lékaři) z University of Colorado a John Fox (antropolog, American University of Sharjah ve Spojených arabských emirátech) nyní v časopisu Obesity rozvíjejí související, poněkud kuriózní teorii. Podle nich po …

více »

Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy o 5 tisíc let dříve

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Kamenné nástroje dokazují přítomnost moderních lidí v nejzápadnější Evropě v době, kdy jediným přežívajícím druhem v tomto regionu měli být neandrtálci. Moderní člověk (Homo sapiens) dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o 5 tisíc let dříve, než se dodnes vědci domnívali. Dokládají to nové …

více »

Lidské stopy v Arabské poušti staré 120 000 let

V poušti Nefud na severu Saudské Arábie byly objeveny stopy Homo sapiens. Nejspíš menší skupina lidí se zde tehdy zastavila u mělkého jezera, ale nezůstala zde delší dobu a pokračovali v další cestě. Autoři výzkumu tak soudí na základě toho, že se jim nepodařilo objevit žádné zbytky kamenných nástrojů. Dnešní …

více »

Jak si pravěcí umělci vybírali zvířata?

malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Když Salomon Reinach svého času interpretoval zoomorfní zobrazení jako projev prosté lovecké magie, tedy kauzálního vztahu mezi symbolickým a reálným zabitím lovného zvířete, dlouhodobě se tak zapsal do historie výzkumu. Jeho jednoduchá a snadno srozumitelná teorie se totiž v interpretaci udržela nejhouževnatěji. Teprve opakované analýzy fauny, která byla na jednotlivých …

více »

Prehistorické skalní umění

malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Vývoj skalního umění začíná v hlubokých a temných jeskyních mladého paleolitu, ale naplno a celosvětově se skalní umění rozvíjí a rozšiřuje až v holocénu. Vstup do skalnaté krajiny plné bizarních tvarů podněcuje lidskou fantazii už sám o sobě. Zaznamenané mýty, legendy a pohádky ukazují, že člověk reaguje na tyto podněty …

více »

Po stopách komety staré 12 800 let

Prudké ochlazení klimatu na samotném konci poslední doby ledové známé jako mladší dryas mohlo mít podle jedné z významných hypotéz původ v impaktu mimozemského tělesa. Mezinárodní tým vědců, jehož členem je i doc. Günther Kletetschka, přišel nedávno s dalším objevem, který se k hypotéze přiklání. Doc. Günther Kletetschka z Ústavu …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close