Archiv článků: paleolit

Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to výzkum mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Výstupy, které dnes publikoval časopis Nature, …

Na francouzském nalezišti Chez-Pinaud-Jonzac byly ve vrstvách spojených s neandrtálci objeveny kostěné nástroje. Má se jednat o důkaz, že i tato technologie byla součástí neandrtálské kultury. Pravda je, že s příchodem Homo sapiens do západní Evropy zhruba před 45 000 lety se zde objevuje velké množství výrobků z kostí, včetně …

Naposled v roce 2014 měli návštěvníci Národního muzea možnost prohlédnout si nejstarší keramickou sošku na světě – Věstonickou venuši, pocházející z mladého paleolitu z období 29–25 tisíc let před naším letopočtem. Ta se téměř přesně po devíti letech do Prahy vrací v rámci výstavy Moravského zemského muzea Nejstarší šperky a …

Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat. Některé tyto koule vznikly už v oldowanu, jiné byly vyráběny ještě ve středním paleolitu. Studie vědců z Hebrew University of Jerusalem, Tel Hai College a Rovira i Virgili University nyní …

Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …

Archeologové z Moravského zemského muzea představují unikátní nález z lokality Ostrava-Hošťálkovice II. Jemná rytina koně a mamuta na povrchu říčního valounu je stará přibližně 15 tisíc let. Podobný předmět z tohoto období nebyl v Česku nalezen již několik desítek let. Ústav Anthropos a Centrum kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně poprvé představují veřejnosti …

Analýza rybích kostí z blízkovýchodního naleziště má dokazovat vaření jídla už v době před 780 000 lety. Znamenalo by to proti dosavadním nejstarším dokladům tepelné úpravy potravin obrovský skok, asi o 600 000 let. Kosti obřích, až dvoumetrových sladkovodních kaprovitých ryb (ostroretka, parma – Luciobarbus longiceps a Carasobarbus canis) byly …

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. Genetikové spolu s antropology a archeology zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem. Studie, kterou zveřejnil časopis Nature, zahrnula též ostatky ze …

Nejstarší doklady o používání luku a šípu máme z Afriky z doby před asi 70 000 lety. Předpokládáme, že do Evropy přinesli tuto technologii už první Homo sapiens, ale přímé důkazy o tom dosud chyběly. Ve skutečnosti nejstarší luky a šípy v Evropy byly staré jen asi 12 000 let …

Stáří 17 tisíc let není podle dnešních pohledů na domestikaci psa žádný rekord, přesto jde ale o jeden z nejstarších nálezů z Evropy. Zajímavé je to také kvůli datování do madalénienu. Při vykopávkách vedených Jesusem Altunou v jeskyni Erralla (Zestoa, Gipuzkoa, Španělsko) byla v roce 1985 nalezena téměř kompletní pažní …