Sciencemag.cz
Doporučujeme
Archeologové zkoumají zánik hustě osídlené lokality na Tabulové hoře.
V posledních třech letech našli na Pálavě hned několik hromadných nálezů bronzových předmětů. A právě ty napomáhají badatelům určit, proč mohla v době bronzové zaniknout hustě obydlená centrální lokalita na Tabulové hoře obklopená menšími sídlišti a nedalekým pohřebištěm. „V posledních třech letech jsme objevili několik záměrně uložených skladů bronzových předmětů. V jednom z nich byly dokonce zlomky bronzového pancíře a je to teprve druhý známý exemplář v České republice. V takové nálezy jsme nedoufali, protože je území vesměs vyloupené rabovači,” uvedl archeolog Aleš Navrátil z Muzea města Brna, který je iniciátorem geologických průzkumů pomocí detektorů kovů, tzv. prospekcí.
Z chemických analýz kovů se zjišťuje, z jakých slitin byly artefakty vyrobeny. „Umožňuje nám to pochopit, jaké suroviny lidé používali, jestli kovy recyklovali, případně zda místo fungovalo jako regionální centrum výroby,” vysvětluje Karel Slavíček z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty.
Analýza kovových artefaktů z Pálavy ukázala velkou variabilitu v použitých slitinách. „Slitky i nástroje obsahuji různé poměry cínu, olova, arsenu nebo antimonu. Když jsme ale srovnali více lokalit, ukázalo se, že jejich složení se mezi místy neliší. Rozhodující nebyla poloha, ale velikost slitků a funkce předmětů. Malé ingoty – kovové polotovary určené pro další zpracování, měly složení sjednocenější a často zvýšený obsah cínu a olova. Zdá se, jako by pro ně existovala poměrně ustálená receptura,” přibližuje výsledky analýz Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty. Za informačně nejcennější odborníci považují soubor všech nálezů jako celku, z něhož lze vyčíst řadu informací o životě v době bronzové. A dále předměty, které dokládají výrobu bronzových předmětů. „Patří k nim odlévací kamenná forma a řada kusů bronzu, které jsou typickým odpadem při odlévání do forem,” říká Navrátil.
Do výzkumů pálavské lokality se zapojili odborníci z Masarykovy univerzity, Muzea města Brna, významně se na projektu podílejí také dobrovolníci. Konkrétní poznatky a vyhodnocení série průzkumů pomocí detektorů kovů z let 2008 až 2022 na Pálavě již badatelé zveřejnili před téměř dvěma lety v článku Life on Pálava Hills in the Urnfield period through the perspective of a metal-detecting survey (Život na Pálavských kopcích v době popelnicových polí z pohledu průzkumu pomocí detektorů kovů). Ve studii pracují s přibližně sedmi sty nálezy z doby bronzové, menší míře i z doby železné. Dobrovolnický projekt přitom stále pokračuje a přináší nové objevy. Stále rostoucí počet nálezů je pro badatele velkým překvapením. Území totiž považovali za vyloupené rabovači s detektory kovů. „První návštěva lokality v roce 2008 rabování jasně potvrdila. Rozhodli jsme se proto využít těch hledačů, kteří svůj koníček využívají ve prospěch archeologie. Zpočátku se akcí účastnilo několik jednotlivců, v roce 2022 už to bylo na 30 dobrovolníků. Aktuálně pracujeme v týmu asi padesáti lidí,” doplnil Navrátil.
K poznání o životě na Pálavě v době bronzové přispěly prospekce zcela zásadně. Spolu s předchozími výzkumy Jiřího Říhovského – významného moravského badatele Státního archeologického ústavu, mohou nyní odborníci poskládat relativně ostrý obraz významné a hustě obydlené lokality na Tabulové hoře. „Tam, kde Říhovský datoval osídlení hradiště na Tabulové hoře do popelnicových polí, tam jsme my mohli díky stovkám kovových nálezů vymodelovat vývoj intenzity osídlení lokality v průběhu celé doby bronzové. Můžeme sledovat její rozkvět kolem roku 1000 př. n. l., postupný úpadek a následný zánik, který mohl souviset s nějakým vojenským střetem. Takto komplexní obraz není pro lokality doby bronzové vůbec běžný. A jak nedávná hledání naznačují, ještě nejsme s rozšiřováním poznání zdaleka u konce,” dodává Navrátil.
Dobrý den, existuje nějaká konkrétní hypotéza o zániku vojenským střetem vycházející třeba z kosterních nálezů nebo zbraní? Pokud ne, tak to působí jako snaha o senzaci, přičemž nálezy samotné žádné další zvyšování popularity tímto směrem nepotřebují. Jsou unikátní i tak.
Děkuji a s pozdravem
DF
Nějaké informace o násilí jsou v odkazu (i když v jiném regionu).
/Poté došlo kolem roku 1200 př. n. l. z ne zcela jasných důvodů ke zhroucení civilizací doby bronzové (Late Bronze Age Collapse) a zhruba až do roku 400 př. n. l. opět všeobecně bujelo násilí./
https://www.osel.cz/13121-mestske-nasili-obyvatele-prvnich-mest-si-rozbijeli-hlavy-jako-smyslu-zbaveni.html
no, on zanik hradiste vojenskym stretem je asi celkem prirozeny, jak muze zaniknout jinak? byt opusteno nebo zniceno „prirodne“ (u nas asi leda pozar, jinde treba zemetreseni). na „prelomech dob“ byly asi v prumeru vojenske strety castejsi (i kdyz jestli se toto nejak po 1000 pr. n. l. da u nas brat uz jako prelom bronz/zelezo?). jednak „tautologie“ – prelomy obdobi se definuji podle nejakych vyznamnych udalosti, zlomu. u bronz/zelezo – se zmenou technologie meli vyhodu ti, kdo tu novou meli meli drive k dispozici a vyuzivali ji, takze stretu asi bude pribyvat (ale muze jich pribyvat i bez „technologickeho zlomu“ z jinych pricin). hm, samotny titulek tiskove zpravy jsem dodal ja, mozna neni uplne stastny, pardon – jako ze by se z toho dalo dedukovat, ze ti, kdo to eventualne znicili, uz meli zelezne zbrane apod. to nikde receno neni.