Na existenci exoplanety ukazuje senzor Hubblova dalekohledu.
Před časem vyšla studie, která naznačuje existenci druhé planety u Proximy Centauri. Zatímco Proxima b obíhá s periodou 11 dní, oběžná doba druhé planety má být přes 5 let.
Vědci našli možnou planetu Proxima c na základě měření radiálních rychlostí. Nyní se na nejbližší hvězdu od Slunce podívali skrz astrometrii. Princip je v podstatě podobný. Pracuje se s tím, že planeta se svou hvězdou jakoby cloumá v kosmickém prostoru, protože obě tělesa obíhají okolo společného těžiště, které je posunuté vůči středu hvězdy. V případě měření radiálních rychlostí se zmíněné cloumání projeví posuvem spektrálních čar (Dopplerův jev), u astrometrie zase ve vlastním pohybu hvězdy.
Astrometrie má výhodu, že nám poskytne přesný údaj o hmotnosti bez nutnosti znalosti sklonu dráhy planety vůči nám. Potřebujete ale znát vzdálenost hvězdy a celkově je tato metoda vhodná na spíše blízké hvězdy a planety, které jsou od hvězdy ve větší vzdálenosti. Proxima Centauri je samozřejmě ze všech cizích hvězd tou nejbližší a Proxima c, pokud existuje, obíhá od ní dál.
Kvalitní astrometrická data poskytne družice GAIA. Na vydání dalšího katalogu si však musíme počkat, a tak vědci museli vzít zavděk trochu netradičnímu vědeckému přístroji – senzoru na Hubblovu dalekohledu. V pořádku, legenda astronomie se používá běžně, ale v tomto případě senzor nepracuje se světlem z dalekohledu. Fine Guidance Sensor (FGS) se používá pro orientaci dalekohledu v prostoru.
Dva ze tří senzorů se zjednodušeně řečeno zadívají na některou z naváděcích hvězd a po dobu pozorování nebeského objektu se jich drží jako klíště. Tím je zaručena stabilita dalekohledu. Třetí FGS se ale používá pro vědecké účely. Jeho výhodou je umístění. Není důležité, že jde o Hubble, ale nachází se v kosmickém prostoru, takže může provádět přesná měření.
Nové údaje o hmotnosti
Důležité je, že astrometrické údaje skutečně naznačují, že okolo Proximy Centauri něco obíhá s periodou 5,2 let. Oběžná doba je napříč studiemi více méně stejná. Liší se ale hmotnosti.
Radiální rychlosti z první studie mluví o hmotnosti 5,8 ± 1,9 Země. Pokud se dají dohromady s astrometrií z FGS, dostaneme 18 ± 5 Země, a pokud se ještě přidají měření z přístroje SPHERE na VLT, dostaneme 7 ± 1 Země.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno