(c) Graphicstock

Existují civilizace uvězněné gravitací vlastního světa?

Spousta z dosud objevených exoplanet spadá do kategorie super-zemí. Přesná definice tohoto pojmu neexistuje, ale obecně se jedná o planetu hmotnější a větší než Země, ale zase ne tak velkou a hmotnou, aby se už jednalo o mini-neptuna. Teoreticky tedy přibližně do 10 hmotnosti a 1,6 poloměru Země.

Mnoho super-zemí obíhá okolo červených trpaslíků a má vázanou rotaci. To je už tak velké množství proměnných, že se současná věda neshodne, do jaké míry jsou tyto světy obyvatelné.

Michael Hippke nyní upozornil ještě na jednu nevýhodu super-zemí, a tou je gravitace. Pro život jako takový může být větší gravitace výhodou. Planeta bude mít silnější atmosféru, která může povrch ochránit před škodlivým zářením nedaleké hvězdy (v případě super-zemí u červených trpaslíků). Má ale větší gravitace jen výhody? Ne tak docela…

Cestujeme do vesmíru

Lety do vesmíru jsou velmi nákladné a energeticky náročné. Raketa Saturn V, která dostala člověka na Měsíc, měla hmotnost téměř 3 tisíce tun a výšku 110 metrů. Dnes by nám stačila menší raketa, ale i tak vesmírné nosiče budí potřebný respekt a to zejména, když za mohutného dunění stoupají k nebi.

Větší planety znamenají vyšší gravitaci a to může značně komplikovat případným civilizacím cesty do vesmíru. Pokud byste chtěli misi Apolla napodobit na super-zemi, měla by raketa hmotnost 440 tisíc tun, což je srovnatelné s pyramidou v Gíze!

Superzemšťané to budou mít mnohem obtížnější, pokud budou chtít satelitní televizi nebo postavit a vypustit kosmický dalekohled.

Hippke uvedl pěkný příklad na exoplanetě Kepler-20b, která se nachází 950 světelných let od nás a je o 70 % větší a téměř 10 krát hmotnější než Země.

Na povrchu Kepler-20b bude úniková rychlost 2,4krát větší než na Zemi. Hlavním problém super-zemských raket bude palivo. Raketa ho bude potřebovat hodně a zde platí smrtící kombinace: čím více paliva, tím vyšší hmotnost a tím více je zase potřeba paliva, aby se obří kolos odlepil od Země. Nesmíme zapomenout, že i na Zemi tvoří užitečné zatížení (loď, družice, sonda) jen malou část z celkové hmotnosti sestavy.

Pokud by měla super-zemská raketa stejné parametry jako Falcon Heavy, potřebovali bychom k vypuštění Dalekohledu Jamese Webba asi 60 tisíc tun paliva.

Kepler-20b je trochu extrémní příklad, protože právě tato planeta nejspíše obyvatelná nebude. Přibližně okolo 1,6 Země už začíná říše mini-neptunů. Obecný předpoklad, že to bude mít vesmírná agentura superzemšťanů těžké, ale platí.

Možná, že superzemšťané našli jiné způsoby, jak se dostat do vesmíru. Určitě jste už slyšeli třeba o kosmickém výtahu, což je výborný nápad, ale poněkud obtížně realizovatelný…

autor: Petr Kubala

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Algoritmus vytvoří video pouze z textu

Jako vstup má umělá inteligence k dispozici pouze textové popisky, na výstupu z nich vygeneruje …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close