Podle kosmického dalekohledu Kepler jsou nejběžnějším typem exoplanet dle velikosti super-země a neptuni. Lovec exoplanet dokázal najít exoplanety, které obíhají spíše blízko od svého slunce do vzdálenosti 1 AU. Zejména neptuni většinou v těchto končinách nevznikli, ale migrovali směrem k hvězdě.
Jak ovšem vypadá svět exoplanet ve větší vzdálenosti od hvězdy? Moc o tom nevíme. Nejběžnější metody podobné světy neodhalí. Počkat si musíme na data z družice Gaia, nebo se spolehnout na zatím omezené možnosti přímého zobrazení. Svůj díl do skládačky nyní přidala soustava radioteleskopů ALMA.
Vědci před Vánocemi zahltili vědecké kanály deseti studiemi, které vznikly v rámci projektu DSHARP (Disk Substructures at High Angular Resolution Project).
Radioteleskopy ALMA se podívaly na tucet blízkých protoplanetárních disků, které obklopují mladé hvězdy.
Právě v těchto discích se rodí nové planety. Vědce zajímala především malá ale o to důležitější část disku – prachové částice. Podívali se zejména na různé substruktury v discích (prstence, mezery, asymetrie), které mohou ukazovat na přítomnost rodící se planety.
Výzkumem těchto substruktur je možné také odhadnout hmotnost případné planety.
Závěrů projektu je více. Jedním z nich je (hrubý) odhad množství planet ve větších vzdálenostech od hvězdy.
Pokud jde o obří světy o hmotnosti větší než 5 Jupiterů ve vzdálenosti nad 5 až 10 AU, tak výsledky DSHARP potvrzují závěry z přímého pozorování. Míra výskytu těchto světů bude okolo 6 %.
Důležitější je ovšem odhad míry výskytu menších planet o hmotnosti Neptunu až Jupiteru. Tyto exoplanety jsou samozřejmě menší, takže je přímo obvykle nevidíme a jakékoliv odhady jsou obtížné.
Míra výskytu těchto planet v oblastech nad 10 AU (zhruba oběžná dráha Saturnu) je podle výsledků DSHARP asi 50 %.
Je to sice hrubý odhad, ale ukazuje to, že tyto planety budou ve vesmíru velmi běžné.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno