Sciencemag.cz
Doporučujeme
Myš, telefon, příbor – prakticky na všem, čeho se dotkneme, ulpívají kapičky našeho potu. Náš krajan Jan Halámek, toho času na University of Albany, tvrdí, že pot by mohl pro kriminalistiku hrát brzy podobnou roli jako otisk prstu. A i kdyby tímto způsobem nešlo spolehlivě identifikovat konkrétního člověka, minimálně tak půjde třeba určit, kolik různých lidí se předmětu dotklo.
Pot zatím soudní chemie opomíjela, na rozdíl třeba od DNA nebo krve. Přitom na rozdíl od krve se pot najde skoro všude a jeho analýza by mohla být celkem jednoduchá. Zjistit, zda na místě je nějaká DNA a kolik osob ji zanechalo, může naproti tomu trvat dny nebo týdny. J. Halámek ve studii publikované v Analytical Chemistry uvádí, že se zaměřil na pouhé tři látky přítomné v potu: glutamát, laktát a močovinu, a na tomto základě spolehlivě rozlišil 50 různých vzorků potu. Poměr těchto tří látek závisí na životním stylu a je pro každého člověka charakteristický – minimálně v danou chvíli. Do hry může krátkodobě vstoupit nemoc nebo nějaký další vliv – extrém ve stravě, fyzické námaze; dlouhodobě se pak složení potu změní třeba při dietě. Výzkumníci nicméně tyto změny zkoumají podrobněji; možná nějaká část „otisku“ zůstane konstantní a podle potu půjde spolehlivě identifikovat i konkrétního člověka. Přičemž analýzu lze samozřejmě rozšířit a soustředit se i na další markery (nadějné by v tomto ohledu mohly být třeba poměry dalších aminokyselin, ty se v potu vyskytují ve velkém množství).
Halámkovi kolegové se navíc domnívají, že na bázi analýzy potu by mohla fungovat i biometrická autentizace při používání mobilních zařízení. I když jestli se taková metoda prosadí v praxi, o tom lze asi pochybovat.
Zdroj: Phys.org
Poznámky: Pokud je ale analýza kvantitativní, není problém v tom, že pot více lidí se mísí a jednotlivé „profily“ pak těžko oddělit?
Dejme tomu se zabýváme dotekem, tj. složením potu z prstů. Jak se u člověka liší (liší se nějak?) složení potu vylučovaného na různých částech těla?
