Sciencemag.cz
Doporučujeme
Paleontologové z Ústavu geologie a paleontologie objevili v Čechách gigantické larvy trilobitů, které obývaly moře vysokých zeměpisných šířek jižní polokoule.
Životní cyklus dnešních mořských bezobratlých zahrnuje nejrůznější larvální stádia, jejichž způsob života může být ve srovnání s dospělými jedinci často velmi odlišný. Tato raná postembryonální stádia je možné na základě jejich výživy zjednodušeně rozdělit do dvou kategorií. Do první kategorie patří drobné larvy, které se líhnou z malých vajíček a po vylíhnutí se začnou živit planktonem nebo detritem a jsou proto označovány jako feeding larvy (nebo také jako planktotrofní či detritotrofní larvy). Jiné se líhnou z velkých vajíček bohatých na žloutek, jsou větší a během raného vývoje žijí z těchto žloutkových zásob (tzv. non-feeding nebo lecitotrofní larvy). Zatímco u dnešních bezobratlých máme o biologii a ekologii raných postembryonálních stádií poměrně dobrou představu, u dávno vymřelých organizmů jsou naše znalosti zatím velmi omezené.
Paleontologům z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Complutense University v Madridu se podařilo objevit gigantické larvy kambrických trilobitů. Larvy patřící druhům Hydrocephalus carens a Eccaparadoxides pusillus pocházejí z několika lokalit v okolí obcí Skryje a Týřovice na Křivoklátsku. Ve srovnání s larvami ostatních trilobitů jsou dvojnásobně nebo dokonce trojnásobně větší. Zatímco u většiny kambrických trilobitů dosahovala nejmenší stádia rozměrů okolo 0,2 až 0,6 mm, u druhu E. pusillus dosahují 0,9 mm a u druhu H. carens dokonce 1,9 mm. Oba tyto druhy mají rovněž velmi neobvyklou morfologii, charakterizovanou především velkou a nafouklou glabelou (částí hlavového štítu, pod níž se nacházela přední část trávicího traktu). H. carens má navíc výrazně zkrácený vývoj a malý přírůstek mezi jednotlivými larválními stádii. Podobné znaky jsou typické právě pro lecitotrofní larvy dnešních korýšů.
Autoři se dále ve své studii zamýšlejí nad tím, co mohlo vést ke vzniku lecitotrofního vývoje u kambrických trilobitů. V současnosti jsou lecitotrofní larvy hojnější v mořích, kde je produkce planktonu velmi nízká nebo sezóně nestálá. Taková situace nastává například ve vysokých zeměpisných šířkách, hlubších mořích, nebo sladkých vodách. Analýza velikosti raných stádií kambrických trilobitů ukazuje, že v tropických mořích poblíž tehdejšího rovníku se vyskytovaly malé larvy, zatímco velké larvy (včetně druhů H. carens a E. pusillus) pocházejí z vysokých zeměpisných šířek jižní polokoule podél tehdejšího kontinentu Gondwana. Podobná distribuce larválních stádií mořských bezobratlých je známa i ze současnosti, kdy podél rovníku má mnoho druhů drobné planktotrofní larvy, kdežto v polárních oblastech převažují velké lecitotrofní larvy. Nestálá produkce planktonu v tehdejších vodách vysokých zeměpisných šířek tak mohla být u některých trilobitů jednou z příčin vedoucí ke vzniku lecitotrofie.
Článek byl publikován v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.
Laibl, L., Esteve, J., Fatka, O. 2017. Giant postembryonic stages of Hydrocephalus and Eccaparadoxides and the origin of lecithotrophy in Cambrian trilobites. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 470, 109–115.
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018217300548
