Hvězda KIC 8462852 zůstává záhadou

Pamatujete na KIC 8462852? Vloni na podzim vzbudila tato hvězda díky Keplerovi pořádný rozruch. Psalo se dokonce o objevu mimozemských artefaktů. Nyní zde máme nové a překvapivé informace.

KIC 8462852 je hvězda spektrální třídy F3. Dalekohled Kepler u ní objevil poklesy jasnosti, což je samozřejmě jeho práce, ale v tomto případě šlo o extrémně záhadné poklesy jasnosti a to svou délkou, periodicitou a hlavně hloubkou – až 20 %. Za podobnými poklesy nepochybně nebude tranzitující planeta. Světelná křivka při tranzitu planety vypadá jinak a jasnost hvězdy klesá maximálně o jednotky procent.

Média začala hned psát o objevu mimozemských artefaktů, ale objevily se samozřejmě i podstatně serióznější hypotézy. Za pozorovanými poklesy prý může být roj komet.

Nové informace

V poslední době se dokonce objevily hypotézy, že by poklesy jasnosti nemusel vůbec existovat a jednalo se o anomálii na straně Keplera.

Bradley Schaefer (Louisiana State University) se rozhodl, že se KIC 8462852 podívá na zoubek trochu blíže a to konkrétně prostřednictvím bohatého archívu Harvard College Observatory, který obsahuje snímky oblohy z let 1890 až 1989.

Tento archív je skutečně bohatý, najdeme v něm na 50 tisíc fotografických desek. Schaefer měl poměrně velké štěstí, protože je nemusel prohledávat „ručně“, ale mohl využít DASH (Digital Access to a Sky Century@Harvard), tedy digitalizovanou podobu. Štěstí tkvělo v tom, že do jedniček a nul bylo převedeno jen asi 15 % archívu. Snímky KIC 8462852 jsou mezi touto digitalizovanou menšinou.

Hvězdy hlavní posloupnosti spektrální třídy F3 by měly mít poměrně stabilní jasnost. Samozřejmě může docházet k drobným změnám – vlivem hvězdných skvrn, tranzitů planet apod. Schaefer ale zjistil, že od chvíle, co je hvězda pozorována, její jasnost klesá – v průměru o 0,165 ± 0,013 mag za jedno století. Ve zkoumaném období klesla jasnost o 0,193 ± 0,030 mag. To je zcela bezprecedentní jev pro daný typ hvězdy.

Podobný jev vrhá poněkud důvěryhodnější světlo na pozorování Keplera, protože by bylo nepravděpodobné, že by pozoroval něco podivného u hvězdy, která se chová podivně i podle jiné nezávislé přehlídky.

Oba jevy spolu nejspíše souvisejí. Kromě toho je značně nahlodána hypotéza o roji komet. Schaefer spočítal, že pokud by pokles, pozorovaný Keplerem, způsobil roj 36 komet, pak za pokles trvající století by muselo být 648 000 komet. Jejich hmotnost by musela být až 0,4 Země a musely by mít velmi podobné dráhy. Něco podobného je značně nereálné.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Větry z černých děr brání vzniku hvězd

Alespoň v trpasličích galaxiích podle všeho platí, že černé díry podstatně ovlivňují galaxii jako celek. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close