(c) Graphicstock

Hýlové táhnou do Indie jinak, než se pak vracejí

Jídlo, nebo vítr. To je volba ptáků migrujících na indoevropské letové trase. Vědci pomocí počítačových simulací zjišťovali, čemu dávají ptáci při cestách přednost. Srovnáním se skutečnými letovými trasami, které sledovali pomoci malých vysílaček připevněných na zádech ptáků, experti zjistili, že ptáci využívají oboje. Na podzim preferují potravní zdroje, na jaře zase využívají větrné koridory. Migrační letové trasy se tak liší podle sezony.
Jako modelový druh posloužil vědcům hýl rudý – pěnkavovitý pěvec s nápadným červeným zbarvením. V nové studii publikované v časopise Journal of Biogeography se vědci napříč Evropou zaměřili na sledování a určení možných migračních překážek a koridorů na méně známé indoevropské letové dráze, kterou mohou ptáci využít.
Pomocí matematického modelování se snažili odhadnout ideální trasu pro hýly a pak ji porovnat se skutečnou trasu, kterou určovali pomocí geolokátorů. Tato malá zařízení, která se ptákům připevňují na záda jako batůžky, vědcům umožňují stanovit přesnou dráhu letu. Zjistili, že hýlové během migrací využívají trasy, které se liší podle sezon. Na podzim se ptáci při migraci zaměřují spíše na potravní zdroje a ušetření co nejvíce energie, kdežto na jaře, kdy spěchají na hnízdiště, využívají především optimálních větrných koridorů.

Síla mezinárodní spolupráce, scenérií i povodní
„Studiem hnízdní ekologie hýlů rudých jsem se zabýval od druhého ročníku bakalářského studia na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Hýl rudý mě fascinoval svým rodinným životem, ale i migračním chováním, protože jako jeden z mála evropských ptáků migruje do Indie,“ uvádí Tomáš Albrecht z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, jeden z iniciátorů studie. Podíleli se na ní vědci z 16 různých vědeckých institucí a 7 evropských zemí.
„Výzkum probíhal na lokalitách od Finska po Bulharsko, přičemž český tým sbíral data v ČR a Bulharsku. V rámci sběru dat jsme spolu s kolegy překonávali úskalí lokálních povodní, kdy jsme se během odchytů hýlů rudých brodili chvílemi i po krk v rozvodněné Vltavě ve Vltavském luhu, ale zároveň si užívali nádherných scenérií během terénní práce na Šumavě i v pohoří Pirin,“ dodává Tomáš Albrecht.

Teorie a praxe na záhadné indoevropské tahové cestě
„Tato studie je první, která kombinuje teoretické predikce optimální migrační trasy mezi Indií a Evropu a jejího načasování se skutečným migračním chováním pěvčího druhu. Výsledky a postupy vyplývající z migračních modelů, které jsme použili v této studii, nám mohou v budoucnu prozradit spoustu zajímavých informací o migračním chování ptáků, a to nejen v rámci indoevropské tahové cesty,“ dodává Tomáš Albrecht.
Migrace ptáků jsou velké sezonní přesuny, při nichž se ptáci stěhují do svých hnízdišť nebo se z nich vracejí do tzv. zimovišť. Nejznámější jsou migrace v severojižní ose, tedy z Evropy do Afriky, kam se na zimu stěhují i naši čápi či vlaštovky. Mezi méně probádané patří právě letové dráhy mezi Evropou a indickým subkontinentem.

tisková zpráva AV ČR

Může být černá díra v centru Galaxie hrozbou?

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close