Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ablace pulsním polem využívá ultrakrátké pulsy v délce nanosekund s vysokou voltáží, které prakticky nevytvářejí termický efekt.
Tým prof. Petra Neužila, primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce, u prvních pacientů s diagnózou fibrilace srdečních síní použil metodu ireverzibilní elektroporace (IRE) – ablaci ultrakrátkým pulsem vysokého napětí, při kterém dochází k přerušení vodivé tkáně vhodným množstvím elektřiny. Tato inovativní léčebná technika přináší pacientům zásadní benefity. Jedná se o méně invazivní katetrizační zákrok, který má navíc dlouhodobý efekt, proto jej není nutné v budoucnu opakovat.
Významným benefitem pro pacienta je zkrácení výkonu, a to nejméně o 50 %! Kardiologové z Nemocnice Na Homolce si dali za cíl nalézt cestu, jak zkrátit operaci srdeční arytmie a jak co nejdéle prodloužit efekt provedeného zákroku, a to se podařilo. V současné době je Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce prvním pracovištěm v České republice, které tento typ katetrizačního zákroku bude používat jako součást běžné klinické praxe.
Poprvé byla v Nemocnici Na Homolce v klinické praxi použita metoda katetrizační ablace pomocí pulsního pole před čtyřmi lety. Vysokou účinnost nové léčebné techniky prokázali zdejší kardiologové již na stovce pacientů s fibrilací srdečních síní – nejčastější srdeční arytmií.
Standardem léčby fibrilace síní se za posledních dvacet let stala katetrizační ablace, která odstraňuje příčinu vzniku a šíření arytmie přímo v srdečním svalu. Při ablaci se doposud nejčastěji používal vysokofrekvenční proud, laser, ultrazvuk nebo také kryoterapie, tedy energie, které elektricky aktivní tkáň zničí tepelným efektem. Odstraní se sice příčina onemocnění, ale vysoká teplota kolem 60–70 °C může poškodit i okolní tkáně. Zejména pravý brániční nerv (jeden z dvojice nervů, které vysílají signály mezi mozkem do bránice) nebo svalovinu jícnu. Nevýhodou termicky aktivní energie také je, že nejméně 20 % nemocných musí výkon podstoupit dvakrát, ale nezřídka i vícekrát. A právě to je důvod, proč kardiologové z Nemocnice Na Homolce zaměřili svůj výzkum na méně invazivní katetrizační metody. „Je přirozené, že všichni arytmologové si přejí, aby katatetrizační ablace byly co nejefektivnější a zároveň co nejbezpečnější. A je skvělé, že technologický vývoj nám k tomu napomáhá. Nová metoda – ablace pulsním polem, které se intenzivně věnujeme již několik let a máme s ní skvělé výsledky, využívá ultrakrátké pulsy v délce nanosekund s vysokou voltáží, které prakticky nevytvářejí termický efekt. Z našich výsledků vyplynulo, že myokard je selektivně citlivý pro relativně nízké voltáže. Pokud použijeme energii v rozsahu hodnoty 400–600 V/cm, mělo by to být pro destrukci patologického místa dostačující. Hodnoty jsou zároveň natolik nízké, že by neměly poškodit krevní elementy, cévy, ani nervové dráhy,“ vysvětluje primář Kardiologického oddělení prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC.
V současnosti je již vyvinuto několik technologií, které principu pulsního pole používají. Tým prof. Neužila je prvním pracovištěm v České republice, které získalo certifikaci k rutinnímu klinickému využití této nové léčebné techniky. Právě dneškem se tak pro pacienty s fibrilacemi síní otevírá nová kapitola – méně invazivního a méně rizikového léčebného zákroku, který má dlouhodobý efekt a navíc trvá kolem půl hodiny, což je mnohem kratší doba než ablace pomocí tepelného efektu. A to je příznivá zpráva i pro samotné operatéry.
