Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová animace NASA ukazuje noční oblohu v gama oblasti spektra. Data byla získána mezi únorem 2022 a únorem 2023, jak je zaznamenala observatoř (družice) Fermi Gamma-ray Space Telescope, respektive na ní umístěný detektor gama záření LAT ( Large Area Telescope). Přístroj LAT skenuje celou oblohu každé tři hodiny. Detekuje záření s energiemi od 20 milionů do více než 300 miliard eV (energie viditelného světla se pohybuje mezi 2 až 3 eV).
Díky práci mezinárodního týmu astronomů jsou nyní tato data veřejně dostupná v průběžně aktualizované interaktivní knihovně.
„K sestavení této databáze nás inspirovali astronomové, kteří studují galaxie a chtěli porovnat světelné křivky ve viditelném a gama záření na dlouhých časových škálách,“ uvedl Daniel Kocevski, spoluautor repozitáře a astrofyzik z Marshallova střediska vesmírných letů NASA v Huntsville. „Dostávali jsme opakované žádosti o zpracování jednotlivých objektu. Nyní má vědecká komunita přístup ke všem analyzovaným datům celého katalogu.“
Více než 90 % zdrojů v souboru dat jsou blazary, centrální oblasti galaxií kolem aktivních obřích černých děr, které vedle záření produkují i silné výtrysky (jety) částic. Pozemní observatoře, jako je například IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě, mohou někdy vysokoenergetické částice z blazarů detekovat také. Tím se blazary stávají zajímavé pro astronomy, kteří chtějí kombinovat pozorování částic, světla a vlnění časoprostoru (multimessenger astronomy).
„V roce 2018 astronomové poprvé oznámili společnou detekci gama záření a vysokoenergetického neutrina z blazaru, a to právě díky kombinovaným datům z Fermi LAT a IceCube,“ říká spoluautorka nové studie Michela Negro z University of Maryland (Baltimore) a Goddard Space Flight Center NASA v Greenbeltu. „Databáze historických světelných křivek by mohla vést k novým poznatkům o minulých událostech.“
Zpracování celého katalogu si vyžádalo přibližně tři měsíce počítačového času – a to ještě byla úloha rozdělena mezi 1 000 uzlů clusteru v SLAC National Accelerator Laboratory (Menlo Park, Kalifornie).
S. Abdollahi et al 2023 ApJS 265 31
DOI 10.3847/1538-4365/acbb6a
Zdroj: NASA
V animaci představuje každý snímek tři dny pozorování. Purpurový kruh každého objektu se zvětšuje, když se objekt zjasňuje, a naopak. Některé objekty kolísají v průběhu celého roku. Červenooranžový pás táhnoucí se středem oblohy je centrální rovina Mléčné dráhy, která představuje stabilní zdroj gama záření. Světlejší barvy odpovídají intenzivnějšímu záření. Žlutá křivka ukazuje zdánlivou roční dráhu Slunce po obloze.
Credits: NASA’s Marshall Space Flight Center/Daniel Kocevski
