Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
U sledovaných jezer výzkumníci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR analyzovali zastoupení stabilních izotopů vodíku a kyslíku (²H a ¹⁸O) ve vodě. Díky těmto izotopovým stopám dokážou vysledovat, do jaké míry vodu v jezerech ovlivňují srážky, jak silně jsou jezera propojena s podzemními vodami a jaký je poměr mezi přítokem vody a odparem.
Tato data tým zkombinoval s veřejně dostupnými environmentálními údaji, jako jsou meteorologická data (průměrná roční teplota a srážky, typ klimatu, relativní vlhkost), podíl využití půdy (holá půda, orná půda, lesy, travní porosty, sníh, urbanizované oblasti) a charakteristiky povodí (typ jezera, velikost, maximální hloubka a nadmořská výška).
„Pomocí modelu strojového učení jsme pro každé jezero identifikovali klíčové faktory, které udržují zdravou vodní bilanci, a předpověděli jsme, jaký dopad budou mít změny srážek a teplot do roku 2050,“ popisuje Cristina Paule Mercado z Biologického centra AV ČR, která výzkum prezentuje i na konferenci Goldschmidt v Praze.
Podzemní voda napomáhá stabilitě
Výsledky ukazují, že jezera propojená s podzemními vodami si udržují stabilnější hladinu a lépe odolávají dopadům klimatických změn. Naopak mělká jezera, která mají vůči svému objemu velkou plochou hladiny, ztrácejí vodu odparem rychleji, než ji doplňují z přítoků, a jsou proto zranitelnější vůči rostoucím teplotám a úbytku srážek.
„Původně jsme očekávali, že pro všechna jezera budou platit stejné klíčové faktory, ale nebylo tomu tak. Ačkoliv můžeme z analýzy vyvodit některé obecné trendy, zjistili jsme, že v každé oblasti funguje jiná dynamika, která vyplývá z kombinace různých proměnných. Právě proto je důležité zohlednit všechny tyto faktory – zejména napojení jezer na podzemní vodu – při navrhování strategií pro udržitelné hospodaření s vodními zdroji v době klimatické změny a nedostatku vody,“ říká Cristina Paule Mercado.
Jezera v nížinách budou mít v roce 2050 problém
Model rovněž ukázal, že jezera v nížinách do roku 2050 pravděpodobně dosáhnou kritického poměru odparu vůči přítoku, což může vést k nedostatku vody a zhoršení její kvality. Vůbec nejohroženější jsou umělá jezera, jako jsou přehrady. Nížinná jezera totiž bývají mělká (poměrem plochy hladiny vůči hloubce) a méně napojená na zdroje podzemní vody, což narušuje rovnováhu mezi odparem a přítokem. Navíc se mnohdy nacházejí v oblastech s intenzivním zemědělstvím, kde dochází ke splachům hnojiv a dalších látek, které zvyšují množství živin a zhoršují kvalitu vody.
Odolnější jsou naopak jezera ve vyšších nadmořských výškách nebo v alpských oblastech. Je to díky nižším teplotám, menšímu odparu a často lepšímu napojení na podzemní vodu. Tato jezera jsou také zatím méně ohrožena okolní zemědělskou činností, a tedy i živinovým zatížením. Vědci však upozorňují, že zemědělská půda se postupně rozšiřuje do vyšších poloh, což může v budoucnu ovlivnit jak kvalitu, tak dostupnost vody i v těchto jezerech.
