Sciencemag.cz
Doporučujeme
Lidská aktivita zanechala stopy ve složení půdních mikrobiálních společenstev, rozdíly jsou patrné po 2500 letech.
Když se řekne archeologický průzkum, pak si zřejmě většina lidí představí buď vědce sedícího na okraji jámy se štětečkem odmetávajíc písek z egyptských pokladů nebo dloubajícího dlátkem do země. Nicméně archeologický průzkum může zahrnovat i použití hrubé síly typu krumpáč, ale třeba také mikrobiologický průzkum půdních bakterií a hub. Už dlouhou dobu archeologové zkoumali běžné aspekty půdní chemie jako pH nebo mikročástice, ale v posledních letech se zajímají i o půdní mikrobiologická společenstva, která se vlivem člověka mění.
Skupina vědců z rakouské Innsbrucké univerzity, doplněná o prof. Tomáše Cajthamla z Ústavu pro životní prostředí PřF UK, se jala zkoumat půdní mikrobiální společenstva vázaná k nově objevené budově datované do 6. století př. n. l. v Monte Iato na Sicílii. Výzkum v této oblasti se zaměřuje na kulturní kontakty na starobylé západní Sicílii a tento by měl přispět odpovědí ohledně konzumních zvyků dávných obyvatel. Nalezené předměty ukazují na dřívější každodenní využití, rituální opuštění a opětovné kultovní užívání. Vzorky půd vědci odebrali ze čtyř míst budovy – dvě vrstvy z odpadní jámy v hlavní místnosti a dvě vrstvy nad místem ohniště v přístavbě. Z nich vyhodnocovali množství, aktivitu, rozmanitost a strukturu půdních bakteriálních a houbových společenstev.
Výsledky ukázaly, že lidská aktivita skutečně zanechala stopy ve složení půdních mikrobiálních společenstev, rozdíly jsou stále dobře patrné i po dlouhých 2500 letech. V půdě vědci nalezli značné množství mikrobiální biomasy, která se v rámci jednotlivých vrstev lišila množstvím i složením. Z bakterií dominovaly gram-pozitivní Actinobacteria, jejichž hlavní rolí v půdách je rozkládání biologického materiálu. Jasné rozdíly objevili vědci mezi vzorky z přístavby a hlavní místnosti. V hlavní místnosti bylo bakteriální biomasy více, zjevně z důvodu většího množství dostupného biologického, zřejmě hlavně rostlinného, materiálu k rozkladu. V přístavbě nalezli typicky bakterie využívající substráty vzniklé po spalovacím procesu. V případě hub i bakterií se stalo, že mnoho získaných molekulárních sekvencí nebylo možno přiřadit k žádným známým taxonomickým jednotkám, zřejmě tedy objevili studnici dosud nepopsaných organismů.
Ze společného makro- a mikroarcheologického průzkumu vědci vyvodili, že v hlavní místnosti vznikly dvě zkoumané vrstvy při jediné slavností události, rituálního opouštění, kdy první vrstva odpadu byla zasypána jílem a oblázky, a na tu byla nasypána druhá vrstva odpadu po skončení slavnosti. Tato studie ukazuje, jak jsou takzvané ekofakty (biologická obdoba artefaktů) důležitými ukazateli konzumního chování lidí. Využití přírodních věd v tradiční archeologii zaměřené především na zkoumání artefaktů může, jak vidno, přinést další zajímavé informace rozšiřující znalosti o konzumním nebo rituálním chování lidí v daleké minulosti.
Margesin, R., Siles, J.A., Cajthaml, T., Öhlinger, B., Kistler, E. (2017). Microbiology Meets Archaeology: Soil Microbial Communities Reveal Different Human Activities at Archaic Monte Iato (Sixth Century BC). Microbial Ecology 73: 925-938.
Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha
Zpracovala: Radka ZELENÁ
