Sciencemag.cz
Doporučujeme
Miroslav Sedláček je jeden z 15 finalistů. Evropský patentový úřad (EPÚ) ocení v pěti kategoriích vynálezce a týmy vynálezců, jejichž vynálezy byly patentované a výjimečnou měrou přispěly ke společenskému, technickému nebo hospodářskému rozvoji. Potřetí od počátku udělování ceny vynálezce je mezi finalisty Čech: Miroslav Sedláček (65) je nominován za svůj vynález kapalinové turbíny v kategorii výzkum. Toto prestižní vyznamenání uděluje po jedenácté Evropský patentový úřad (EPÚ) 9. června v Lisabonu.
Z více než 400 individuálních vynálezců a týmů vynálezců, kteří byli pro ocenění navrženi, zvolila mezinárodní nezávislá porota pro letošní cenu vynálezce 15 finalistů. Finalisté pocházejí z 13 zemí: z České republiky, Itálie, Belgie, Francie, Velké Británie, Německa, Nizozemska, Dánska, Švédska, Litvy, USA, Portugalska a Indie. Jejich vynálezy jsou z nejrůznějších oborů jako je stavebnictví, lékařská technika, biochemie, technologie životního prostředí, potravinářská technologie a fyzika.
„Evropská cena pro vynálezce staví do popředí mnohotvárnou a významnou práci vynálezců z nejrůznějších zemí a technických disciplín. Jejich inovace pozitivně ovlivňují život milionů lidí na celém světě“, řekl prezident EPÚ Benoît Battistelli u příležitosti oznámení finalistů Evropské ceny pro vynálezce 2016. „Evropský patentový systém garantuje vynálezcům podmínky nutné pro to, aby svou kreativitu mohli naplno rozvinout. Jejich inovativní síla vytváří základ pro hospodářskou prosperitu v Evropě“.
Mezi finalisty Evropské ceny pro vynálezce je i český vynálezce Miroslav Sedláček, stavební inženýr, vyučující a vědec na Českém vysokém učení technickém v Praze. Společně se svými kolegy na univerzitě, Vladimírem Novákem a Václavem Beranem, pracoval na vývoji kapalinové turbíny a získal pro ni patent. Tato turbína má potenciál posunout systém získávání energie z vody o značný kus dopředu. Vychází z efektu vortexu – fyzikálního principu rotujících tekutin – a získává elektřinu z hydrokinetické energie. Kapalinová turbína může generovat energii také z pomalu tekoucích toků, potoků nebo z přílivu a odlivu, což představuje revoluční alternativu a doplnění zdrojů při získávání energie z konvenčních vodních elektráren, pro které byla nutná značná průtoková rychlost nebo velká výška pádu vody. Kapalinová turbína dokáže vyrábět až 10 kilowathodin elektřiny za den z pomalu tekoucích toků (dostatečně pro pokrytí potřeby elektřiny pěti domácností) a tím zajistit zásobování v oblastech, které nejsou napojené na elektrickou síť. Tato metoda má potenciál na to, aby získávání elektrické energie z vodních zdrojů globálně nabralo úspěšný kurz.
Dalších 14 finalistů pěti kategorií v roce 2016 jsou:
Průmysl
Virna Cerne a Ombretta Polenghi (Itálie): Náhrada lepku z kukuřice
Tyto dvě ženy pracující na pozici chemiků v potravinářství pro italskou firmu vyrábějící potraviny Dr. Schär vyvinuly metodu pomocí které lze extrahovat z kukuřice proteiny podobné lepku a tím vyrobit bezlepkové pečivo s konzistencí a chutí stejnou jako u toho vyrobené z pšeničné mouky. Tato metoda nabízí velký výběr produktů bez lepku pro ty, kteří dbají na bezlepkovou výživu. Podle odhadů trpí nesnášenlivostí na lepek (celiakií) zhruba jedno procento lidí.
Joan Daemen, Pierre-Yvan Liardet a tým (Belgie, Francie):
Bezpečné kódování čipových karet
Týmu belgických a francouzských inženýrů a kryptografů ze STMicroelectronics se podařilo uzavřít možnou bezpečnostní chybu, kvůli které byly až dosud miliardy čipových karet ohrožené pokusy o podvod. Podvodné využívání této chyby by mohlo způsobit vysoké náklady vydavatelům karet a značné nepříjemnosti milionům zákazníků bank a mobilních služeb. Joan Daemen, jeden z vedoucích světových lídrů v oblasti kryptografických algoritmů a bezpečnosti dat je spoluvynálezcem Advanced Encryption Standard, který se používá k ochraně vysoce citlivých dat.
Bernhard Gleich, Jürgen Weizenecker a tým (Německo): Zobrazování paramagnetických částic (MPI)
Trojdimenzionálně a to ještě navíc s dosud nedosaženou přesností a rychlostí: Gleich a Weizenecker vynalezli se svým týmem ve Philips Research v Hamburku proces založený na zobrazování paramagnetických částic (MPI), který umožňuje v reálném čase zobrazení měkkých částí na milimetr přesně. V budoucnosti lze přesněji diagnostikovat onemocnění srdce a cév stejně jako rakovinu mnohokrát rychleji a tím i včas zahájit léčbu. Také během operací může MPI pomocí přenosu zobrazení živě z organismu kontrolovat vliv zákroků a podání léků v reálném čase.
Malé a střední podniky
Tue Johannessen, Ulrich Quaade, Claus Hviid Christensen a Jens Kehlet Nørskov (Dánsko): Uchovávání amoniaku pro redukci oxidů dusíku
Výzkumný tým dánské firmy Amminex vyvinul metodu těkavého amoniaku (čpavku) v běžných podmínkách v kompaktní, pevné formě. 100 gramová kostka z amoniakové soli dokáže pojmout téměř 50 gramů pevného amoniaku – to odpovídá 60 litrům čistého amoniakového plynu. Tato inovace umožňuje využívat amoniak jako efektivní naftový čistič výfukových plynů, který neutralizuje emise oxidu dusíku. Kromě toho má potenciál pro přímé i nepřímé použití v palivových článcích vozidel poháněných vodíkem.
Helen Lee (Francie/Velká Británie): Diagnostická sada pro rozvojové země
Výzkumná pracovnice na Univerzitě v Cambridge vyvinula nákladově efektivní a jednoduše použitelný diagnostický text pro onemocnění jako je HIV, hepatitida B a chlamydie. Tyto testy prodává společnost spinn-off „Diagnostics for the Real World“ přes univerzitu, na které Lee vyučuje a využívají je mnohé nevládní organizace. Dosud bylo na HIV testováno 40 000 lidí. Diagnostické sady umožňují rychlé výsledky a jsou nezávislé na lékařských zařízeních v místě, což jsou rozhodující výhody při použití v oblastech se slabě rozvinutou strukturou.
Arminas Ragauskas (Litva): Bezpečné měření vnitrolebečního tlaku pomocí ultrazvuku
Pro diagnózu poranění lebky a mozku a tumorů centrálního nevového systému je nevyhnutelné rychlé a bezpečné změření vnitrolebečního tlaku. Obě lékařská zařízení vyvinutá Ragauskasem a jeho litevským vědeckým týmem umožňují neurologům odložit vrták na stranu – protože dosavadní metody vyžadovaly otvory do lebky – a místo toho jednoduše upevnit senzory na oči pacienta. Technologie vycházející z Dopplerova jevu změn vlnové délky je přesnější a nabízí bezpečnou cestu, jak změřit vnitrolebeční tlak a kromě toho ušetří i cenný čas, aby bylo možné co nejdříve začít s léčbou příčiny.
Výzkum
Alim-Louis Benabid (Francie): Léčení Parkinsonovy choroby
Neurochirurg a fyzik Benabid vyvinul revoluční metodu, která využívá vysokofrekvenční elektrické impulzy k léčení tremoru u Parkinsonovy choroby a jiných neurologických onemocnění. Z Benabidovy hluboké mozkové stimulace (THS) celosvětově profituje již 150 000 pacientů s Parkinsonovou chorobou: díky vynálezu tohoto Francouze jsou opět schopni vést samostatný život s možností rozhodovat sami o sobě.
Elvira Fortunato a Rodrigo Martins (Portugalsko): Tranzistory z papíru
Fortunato a Martins se svým výzkumným týmem vyvinuli v kooperaci s YDreams, spin-off Nové university Lisabon, tranzistory z papíru, které jsou nejenom nákladově výhodnější a energeticky úspornou alternativou ke křemíkovým čipům, ale otevírají i nové možnosti využití v radiofrekvenční identifikaci (RFID) v zasílatelství a managementu zásob ale i při samostatné aktualizaci letenek, vizitek nebo potravinářských etiket.
Mimoevropské státy
Hugh Herr (USA): Bionické protézy nohy
Tragická nehoda, při které biofyzik Herr ztratil obě spodní stehna, ho přivedla na myšlenku, věnovat svou kariéru vývoji inteligentních protéz: jeho inovace umožňují tisícům lidí s amputacemi znovu chodit, běhat a dokonce tancovat – a to ladně a přesně. Předcházející generace jeho protéz umožnili svému vynálezci Herrovi nejenom opět se věnovat horolezectví, ale dosáhnout ve sportu znovu špičkové úrovně. Jeho novější biomechanické pomůcky otevírají pro technologii protéz opět zcela jiné úrovně.
Robert Langer (USA): Cílené léky proti rakovině
Tento inženýr chemie a biomedicíny připravil svým vynálezem zapouzdření protirakovinných léků do biologicky rozložitelných umělých hmot cestu pro nové terapeutické metody v boji s rakovinou. Tato technika se ukázala být skvělou zbraní proti agresivní rakovině a celé řadě dalších onemocnění. Z léčby odvozené od Langerových biologických umělých hmot včetně stentů oplášťujících účinné látky profitovalo vice než million lidí. Langer založil více než 20 biotechnologických firem a vede celosvětově největší biomedicínskou výzkumnou laboratoř.
Arogyaswami Paulraj a tým (Indie/USA): Rychlejší bezdrátové připojení
Úspěch rychlého mobilního širokopásmového připojení je výsledkem práce mnoha vynálezců, ale pouze několik málo z nich hrálo tak zásadní roli jako Paulraj se svým týmem na univerzitě ve Stanfordu. Univerzitní profesor a bývalý indický námořní komodor vynalezl technologii pro komunikační systémy známou jako MIMO, která rozloží rádiové signály na malé části, které vysílá a příjímá více antén. Technologie MIMO otevřela možnosti pro přenášení velkých objemů dat frekvencemi s omezeným širokopásmovým připojením.
Celoživotní dílo
Alain Carpentier (Francie): Implementovatelné umělé srdce
Pouze velmi málo lidí se zasloužilo takovou měrou o kardiochirurgii jako Carpentier: tento 82letý kardiolog je jedním z nejuznávanějších v tomto oboru, jím vyvinuté technologie v oblasti chirurgie srdeční chlopně stanovily celosvětově nové standardy. Jeho vynález prvního autonomního a plně implantovatelného umělého srdce je nadějí pro necelé dva tisíce lidí, kteří ročně čekají na transplantaci srdce.
Tore Curstedt (Švédsko): Podpora dýchání u novorozenců
U novorozenců mohou být první nádechy v životě spojené s velkým nebezpečím. Nemoc známá pod označením syndrom respirační tísně novorozence (RSD) byla dosud nejčastějším důvodem úmrtí předčasně narozených dětí. Díky celosvětově nejprodávanějšímu a nejefektivnějšímu léku proti RDS vyvinutému laboratorním lékařem Torem Curstedtem a jeho výzkumným kolegou Bengtem Robertsonem (1935-2008) se podařilo podstatně snížit míru úmrtnosti novorozenců. Curstdetův lék – od uvedení na trh byl použit u více než 3 milionů dětí – tak přispěl k záchraně mnoha malých pacientů.
Anton van Zanten (Německo/Nizozemsko): Elektronická kontrola stability u vozidel
Inovace zachraňující životy se často přehlížejí – občas je to dokonce i úmyslně: elektronická kontrola stability (ESP), která byla vyvinutá automobilovým inženýrem van Zanten v německé firmě Robert Bosch GmbH, pracuje během běžné jízdy v pozadí a zapne se pouze tehdy, je-li to nutné. I přesto by neměl být enormní vliv ESP na bezpečnost silničního provozu podceňován. ESP zabránil zhruba 260.000 nehodám v Evropě a patří proto hned za bezpečnostním pásem k nejdůležitějším systémům kontroly bezpečnosti jízdy.
O Evropské ceně pro vynálezce
Evropská cena pro vynálezce je nejdůležitější cenou za inovace v Evropě. Uděluje ji od roku 2006 každoročně Evropský patentový úřad (EPÚ). Touto cenou se oceňují jednotliví vynálezci a týmy vynálezců, kteří svými vynálezy přispívají k nalezení technických odpovědí na nejdůležitější výzvy naší doby. Mezinárodní porota složená z nejlepších odborníků zkoumá, v jaké míře vynálezci přispěli svojí prací ke společenskému pokroku, k vytvoření pracovních míst a k hospodářské prosperitě Evropy. V letošním roce se bude udělování cen konat již po 11. a to 9. června v Lisabonu. K aktivní účasti na udělování je pozvaná i veřejnost: ta určí hlasováním online do 31. května na webových stránkách EPÚ z 15 nominovaných finalistů výherce ceny publika.
