Nebezpečné odchylky v rozchodu tramvajových kolejí odhalí patentované zařízení, které vědci z Technické univerzity v Liberci vyvíjeli a testovali ve spolupráci s Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ). Prototyp už dopravní podnik k měření rozchodu kolejí používá.
Stav tramvajové tratě se dosud kontroloval ručními, případně pojízdnými měřidly. Pracovníci dopravního podniku museli procházet trať a naměřené hodnoty ručně zapisovat. Šlo o nekomfortní a zdlouhavé měření spíše lokálního charakteru.
„Nové měřicí zařízení je přichycené k podvozku tramvaje, vše je automatizované a všechny naměřené údaje se ukládají do počítače. Během krátké doby navíc můžeme proměřit celou tramvajovou trať. Měřit můžeme i opakovaně během roku,“ zmiňuje výhody nového způsobu kontroly trati Ludvík Lavička, provozní ředitel DPMLJ.
Podstata automatického měření je založena na bázi laserů, kamer a satelitní navigace. Takový systém se už využívá u sledování stavu vlakových tratí. Jenže tramvaje mají podstatnou část kolejí zapuštěnou v úrovni terénu, což měření za pomoci laserů a kamer znemožňovalo. Dokáže to až nyní unikátní zařízení vyvinuté a zkonstruované na Technické univerzitě v Liberci.
„Každou měřicí jednotkou promítáme kolmo na kolejnici laserový paprsek a kamerou snímáme obraz. Získáváme tedy dva obrazy – levé a pravé kolejnice. Softwarově tyto dva obrazy vyhodnotíme a získáme aktuální rozchod. To byl obtížný úkol. Jedná se totiž o dvě samostatná zařízení, která ale umíme společně kalibrovat tak, aby měřila správně a naprosto přesně,“ říká člen řešitelského týmu z Fakulty strojní TUL Ondřej Matúšek a dodává: „Díky satelitní navigaci GPS přesně zaznamenáme, v jaké části trati je problém.“
Navržené zařízení je primárně určeno pro tramvajové podvozky T3. Na těchto tramvajích se také v noci, aby se jízdou 20 km/h nebrzdil provoz na trati, v Liberci testovalo. Další testy ještě budou probíhat.
„Velkou výhodou je, že během měření jsou kolejnice zatíženy jako v reálném provozu. Mnohatunová souprava totiž může mít na vzájemnou polohu kolejnic nezanedbatelný vliv,“ doplňuje Ludvík Lavička.
„Kontrola rozchodu bude nyní mnohem komfortnější. Kromě toho, že zařízení dokáže odhalit potenciálně nebezpečná místa tratě, mohou se získané výsledky využít i v rámci dlouhodobého efektivního plánování oprav tratí,“ říká Michal Starý, vedoucí týmu Fakulty strojní TUL a Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL, který systém tři roky vyvíjel.
Tým doktora Starého vyvinul zařízení v rámci projektu „Provozní diagnostika profilu a rozchodu tramvajových kolejí pod zatížením“ a prototyp včetně licence k provozování předal do vlastnictví DPMLJ. Technická univerzita v Liberci má zájem zařízení dál komercionalizovat a nabídnout i jiným dopravním podnikům v tuzemsku i za hranicemi. S vyhledáním potenciálních komerčních partnerů pomůže nově založená univerzitní společnost The University Company TUL (TUC).