Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tým docenta Marka Mráze z Masarykovy univerzity a FN Brno získal americký patent na využití GAB1 inhibitorů v léčbě hematologických malignit. Tento úspěch vychází z více než desetiletého studia GAB1 proteinu a jeho úlohy v biologii B buněčných malignit a je příkladem excelentního základního výzkumu s aplikačním potenciálem.
Velkého milníku při výzkumu chronické lymfatické leukémie se podařilo dosáhnout vědci Marku Mrázovi, který působí v CEITEC Masarykovy univerzity. Jeho tým obdržel první patent na americkém území na možné využívání GAB1 inhibitorů jako léčiva pro hematologické malignity (leukémie a lymfomy). Mráz a jeho tým v roce 2018 získal ve vědecké komunitě velmi ceněný ERC Starting Grant, a i díky němu se mohl zaměřit na intenzivní výzkum vzniku a léčby chronické lymfocytární leukémie, nejčastějšího typu leukémie u dospělých lidí (jde o nádorové onemocnění z B-lymfocytů, tedy buněk imunitního systému, které jinak brání tělo před patogeny tím, že vytvářejí protilátky).
Přihláška do patentového řízení v USA byla podána v roce 2020 a od této chvíle pracoval na udělení patentu i tým Centra pro transfer technologií MU. „Tento patent je monopolem na území USA na využívání GAB 1 inhibitorů jako léčiva na hematologické malignity (leukémie) a Masarykova univerzita s FN Brno jsou vlastníky těchto práv, což je nezbytná podmínka při vývoji nových léčiv a pro potenciální spolupráci s farmaceutickými společnostmi,“ říká Markéta Vlasáková, manažerka duševního vlastnictví CTT MU, která tým docenta Mráze provedla celým patentovým procesem.
Vývoj nových léčiv je multidisciplinární běh na dlouhou trať a vědecký tým docenta Mráze má oproti jiným výzkumným skupinám, které se také snaží vyhrát nad leukémií, určitou výhodu. „Klíčová je možnost opřít se o expertízu docenta Kamila Parucha (MU), který je velmi zkušeným medicinálním chemikem a se kterým plánujeme dále společně GAB1 inhibitory vyvíjet. Obrovskou devízou je i úzká spolupráce s klinickými lékaři na Interní hematologické a onkologické klinice FN Brno, která umožňuje studovat biologii GAB1 v kontextu primárních vzorků pacientů s CLL, lymfomů či akutní myeloidní leukémií,“ doplňuje Mráz.
Udělení amerického patentu je významným milníkem, rozhodně však nejde o fázi konečnou. „Terapeutické strategie v onkologii se v posledních deseti letech výrazně vyvíjí. Proto bychom chtěli mít postupem času nový inhibitor, který je specifický vůči cílové GAB1 molekule, má příznivý farmakokinetický profil, je patentově ochráněn a má potenciál využití u pacientů s jedním ze studovaných nádorových onemocnění krve,“ dodává Mráz.
