Mezinárodní evropská studie, již vedl přednosta I. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., potvrdila účinnost lenalidomidu při léčbě specifického typu nádorového onemocnění krve – lymfomu z plášťových buněk. „Prokazatelně se zjistilo, že léčba tímto lékem představuje pro nemocného velký přínos. Lenalidomid snižuje riziko progrese či úmrtí o 39 procent proti skupině nemocných léčených standardně,“ uvedl prof. Trněný. Závěry tým publikoval v prestižním odborném časopise Lancet Oncology.
Randomizovaná studie se prováděla po dobu 6 let na skupině 254 nemocných. Výsledky znamenají, že tento imunomodulační lék bude v Evropě registrován pro léčbu nemocných s lymfomem z plášťové zóny.
V České republice se nádorové onemocnění krve řadí na 4.–5. místo. Ročně je diagnostikováno téměř 4000 nových případů, což znamená, že každé dvě hodiny se objeví nový pacient s nádorem vycházejícím z krevních buněk. Jde o velmi různorodá onemocnění. Nejčastějším typem jsou non-Hodgkinovy lymfomy – nádory mízních uzlin a lymfatické tkáně. Pocházejí z jednoho druhu bílých krvinek nazývaných lymfocyty. Všechny lymfocyty v lidském těle tvoří spolu s mízními uzlinami a ostrůvky lymfocytů všudypřítomnou lymfatickou tkáň, která má za normálních okolností na starosti obranu organismu. Lymfomů existuje mnoho typů a rozdělují se podle různých kritérií.
„Ve srovnání s rokem 1980 je v současné době diagnostikován non-Hodgkinův lymfom u zhruba 2,5násobně většího počtu nemocných. Nejčastěji se léčí pomocí chemoterapie nebo kombinací chemoterapie a biologické léčby,“ říká prof. Trněný.
„Úmrtnost na tuto diagnózu od roku 2000 klesá právě díky objevům nových léků. Nemocní tak mají větší naději na přežití i vyléčení než před 15 roky,“ říká děkan 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Dodává, že se různé výzkumné týmy, v nichž jsou zapojeni také lékaři z 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice, nadále zabývají výzkumem podstaty vzniku a progrese lymfomů i jejich léčbou, a to jak v laboratorních podmínkách, tak v rámci klinických studií.