Sciencemag.cz
Doporučujeme
Mikrobiom dnes pokládáme za výrazný faktor ovlivňující náš zdravotní stav. Konkrétní podoba mikrobiomu závisí na řadě faktorů, něco zdědíme, něco je ovlivněno místem, něco spíše stylem života (typu: když pojedu do tropické Afriky, záleží na tom, zda se zde budu živit v pralese, nebo v supermarketech). Prostředí může mít význam srovnatelný s druhovou příslušností. Zkoumáme-li mikrobiom psů, nestačí tedy k získání celkového obrázku jen to, že takovou studii provedeme celosvětově. Omezíme-li se třeba na odběry při návštěvách u veterináře, půjde o dost omezený vzorek, psy krmené třeba cca „granulovou“ stravou. Toulaví psi na tom budou samozřejmě jinak, ale stejně tak venkovští psi živící se třeba stravou založenou spíše na zbytcích od stolu člověka, kteří veterináře potkají leda tak při očkování proti vzteklině.
V rámci nové studie vědci shromáždili psí výkaly ze tří zeměpisných lokalit: od domácích zvířat z Jihoafrické republiky, toulavých psů a psů z útulků v Indii a psů z vesnic v Laosu.
V každé lokalitě měli psi jinou stravu, rozdíl byl i pro dvě skupiny psů z Indie. Psi z útulků byli krmeni rýží, čočkou, jogurtem a psím krmivem, toulaví psi se živili zbytky jídla po lidech a dále asi hlavně zdechlinami, venkovští psi z Laosu konzumovali hlavně místní zemědělské produkty (rýže, kukuřice a další obilniny, bambus, říční ryby). Domácí psi z Jižní Afriky byli krmeni podobně jako naši městští psi hlavně prodávanými specializovanými produkty.
Zajímavé je, že ačkoli se mikrobiomy jednotlivých populací lišily, funkčně byly podobné. Psi, kteří konzumovali mléčné produkty (z Indie a Jižní Afriky), měli ve střevech různé laktobacily, ale nejspíš jim realizovaly stejné metabolické dráhy.
Další možný směr těchto výzkumů je porovnávat mikrobiom současných psů s tím co zjistíme analýzou (sekvenováním zde přítomné DNA) psích výkalů ze starších dob. Nejspíš zde bude patrný vliv industrializace/přechodu k průmyslově zpracovávaným potravinám, kdy strava psů cca kopírovala stravu jejich majitelů. U psů ve vyspělých zemích se jejich mikrobiomy budou od sebe lišit méně a méně, nezáviset tedy na konkrétní zemi/prostředí. Můžeme také srovnávat vývoj psích a lidských mikrobiomů.
K. Yarlagadda et al, Geographically diverse canid sampling provides novel insights into pre-industrial microbiomes, Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences (2022). DOI: 10.1098/rspb.2022.0052
Kelsey E. Witt et al, Integrative analysis of DNA, macroscopic remains and stable isotopes of dog coprolites to reconstruct community diet, Scientific Reports (2021). DOI: 10.1038/s41598-021-82362-6
Zdroj: University of Illinois at Urbana-Champaign / Phys.org
Poznámka PH: Bude i nějaký podobný vztah mezi prodlužováním průměrné délky života lidí a psů v nedávné minulosti – i když to druhé asi nemáme pořádně šanci zjistit?
E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz
