Vědci vytvořili model střevního zúžení u miniprasete.
Při léčbě komplikací Crohnovy choroby, vážné nemoci trávicího traktu, můžou pomoci miniprasata. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařilo vytvořit model s podobnými komplikacemi, jakými trpí pacienti s Crohnovou chorobou. Zvířata tak mohou posloužit k vývoji a testování nových léčebných postupů.
Když pacienti s Crohnovou chorobou bojují s nějakými komplikacemi, často jde o opakovaná zúžení střeva. „Přibližně 50 % pacientů s Crohnovou nemocí podstoupí do 10 let po stanovení diagnózy chirurgické odstranění poškozené (často zúžené) části střeva a až u 60 % z nich se v místě opětovného spojení projeví patologie v podobě zesílení stěny střeva a následného opětovného zúžení, které omezuje průchodnost a vyžaduje další chirurgické zákroky,“ vysvětluje Martin Lukáš motivaci práce svého týmu.
V liběchovském pracovišti Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se dlouhodobě zabývají využitím miniprasat jako vhodných modelů k výzkumu nejrůznějších lidských onemocnění. „Vytvořili jsme nový, opakovatelný model střevního zúžení u miniprasete jakožto velkého zvířecího modelu s makroskopicky i mikroskopicky potvrzenými zánětlivými změnami, jež napodobují Crohnovu nemoc lidí,“ popisuje Štefan Juhás z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR.
Pokročilé endoskopické techniky jsou nejvhodnější a nejšetrnější formy následné terapie zúžení střeva jakožto komplikace Crohnovy nemoci. Jejich využití však vyžaduje zkušenost a praxi, kterou lze jen obtížně získat na lidských pacientech. „U našich miniprasátek jsme prokázali stabilní průměr střevního zúžení přetrvávající po dobu delší než 6 měsíců, vhodný pro vývoj nových endoskopických technik ošetření nebo trénink endoskopických specialistů humánní medicíny,“ přibližuje Martin Lukáš unikátní možnost využití liběchovských miniprasat.
Proč zrovna miniprasata?
Liběchovská miniaturní prasata jsou fyziologicky a anatomicky člověku mnohem bližší než tradičně užívané malé zvířecí modely, jako jsou myši a potkani, na kterých se nové léčebné postupy zpravidla testují před klinickými testy na lidských pacientech. Na rozdíl od psů a nehumánních primátů jsou miniprasata i v současné době akceptovatelnou ekonomickou a etickou variantou biomedicínského výzkumu, včetně testování nových terapií.
Studie vznikla ve spolupráci se specialisty z klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a s chirurgy z Všeobecné fakultní nemocnice a Ústřední vojenské nemocnice v Praze a Královské Lancasterské nemocnice ve Velké Británii.
tisková zpráva Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR