Sciencemag.cz
Doporučujeme
Experimentální modul Schiaparelli se během středečního manévru před plánovaným přistáním na Marsu nechoval podle očekávání. Pravděpodobně se předčasně zbavil padáku, který měl zpomalit jeho rychlost. Navíc zážeh motorů brzdících raket, které měly modulu rovněž pomoci těsně nad povrchem Marsu snížit rychlost, trval příliš krátce. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla Evropská kosmická agentura (ESA), která doposud nedostala očekávaný signál, jenž by potvrdil přistání modulu na rudé planetě. Agentura zatím přímo neuvedla, že se modul rozbil, mnohé ale nasvědčuje tomu, že se měkké přistání nezdařilo.
Šéf ESA Jan Wörner na dnešní tiskové konferenci řekl, že mise by každopádně měla být považována za úspěšnou, protože se modulu podařilo odeslat velké množství dat, než se odmlčel.
Wörner uvedl, že podle obdržených informací se tepelný štít i padák při sestupu k Marsu úspěšně aktivovaly, není ale zřejmé, co se stalo v posledních sekundách před plánovaným přistáním. Padák měl zpomalit rychlost modulu z 21.000 kilometrů, s níž vstoupil do marsovské atmosféry, na zhruba deset kilometrů za hodinu.
Podle deníku The Guardian se rychlost modulu skutečně zásadně zpomalila až na 240 kilometrů v hodině. Asi kilometr nad povrchem Marsu, než měl modul odhodit padák a zažehnout motory pomocných raket, se ale něco pokazilo. Motory se zažehly, ale pouze na tři, čtyři sekundy, namísto očekávané půlminuty.
Z povrchu Marsu již vědci od modulu Schiaparelli žádná data nedostali. Přenos skončil asi 50 sekund před plánovaným dosednutím. Šéf ESA Wörner proto nemůže potvrdit, že je aparát o hmotnosti 577 kilogramů stále v neporušeném stavu.
Experti budou nyní pokračovat v analýze získaných dat, jejichž množství podle agentury AP odpovídá asi 400.000 stránkám informací. Spojené státy rovněž použijí jeden ze svých satelitů na oběžné dráze kolem Marsu, aby se pokusili zobrazit předpokládanou přistávací zónu modulu. Jak uvedl server BBC, naděje na zachycení modulu je ale slabá vzhledem k malé velikosti aparátu.
Ředitel ESA nicméně misi ocenil s tím, že shromážděná data budou použita k plánování budoucí evropské robotické mise, která by se mohla uskutečnit v roce 2020. „Máme data, máme výsledky testů – jsem velmi šťastný,“ řekl Wörner.
Druhá část mise ExoMars, jejímž úkolem bylo umístit sondu na oběžnou dráhu kolem Marsu k analýze plynů v jeho atmosféře, byla zcela úspěšná, dodal Wörner.
Thierry Blancquaert z Evropské kosmické agentury (ESA), která spolu s ruským Roskosmosem sondu na rudou planetu vyslala, v noci na dnešek agentuře AFP řekl, že modul Schiaparelli mohl při přistání na Marsu vrazit do skály, nebo skončit v kráteru. Blancquaert nevylučuje ani to, že aparát sice v pořádku přistál, ale není schopen komunikovat. „Nejsem velmi optimistický,“ prohlásil Blancquaert.
Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, který je zaměřen na hledání případných stop života na Marsu.
Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třemi lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.
